Práce na formulaci smlouvy o rozpočtové odpovědnosti směřují k 29. lednu, kdy se textem bude zabývat mimořádný summit EU. Státy se mají zavázat, že do svého práva zakotví pravidlo vyrovnaného strukturálního rozpočtu - tedy povinnost neutrácet více, než kolik „vydělávají“ – tedy vyberou na daních a dalších příjmech.
Jeden z posledních návrhů, z něhož cituje agentura Reuters, radikální trvání na nulovém schodku poněkud mírní. Vlády měly mít možnost ignorovat toto přísné rozpočtové pravidlo v případech „neobvyklých událostí“ nebo pokud by došlo k „závažnému ekonomickému poklesu“.
Návrh počítá s možností odchylky až o 0,5 procenta HDP. Musí ale jít pouze o dočasnou věc, která nepovede k tomu, že by se mohla úroveň vládního dluhu dostat na neudržitelnou úroveň. Tím by se státům podle komentátorů poněkud uvolnily ruce ve srovnání s původními očekáváními.
Prohlubování jednotného trhu se vypustilo. Hrozila kritika Londýna
Smlouva by měla podle posledních plánů začít platit od počátku příštího roku. Dokument ale nebude novou dohodou celé EU. Proti této možnosti se postavila Británie. Státy tak musejí jít cestou mezivládní smlouvy. Myšlenka je pak taková, že se vztahovat bude na země eurozóny. Zbývající státy včetně Česka se k ní ale budou moci připojit, budou-li chtít. Dojednáváním textu tak jsou přítomni i čeští diplomaté.
Z nejnovějšího návrhu byly také odstraněny odkazy na možnost prohlubování spolupráce v oblasti jednotného trhu. To už pokrývají stávající smlouvy celé EU, a mohlo by to proto vyvolat problémy. Británie, která se na dohodě podílet nebude, jednotný trh považuje za jedno z hlavních pozitiv EU. Jakékoli zasahování do něj by tak mohlo vést ke sporům s Londýnem.
Europoslanci kritizují obcházení evropských institucí
Poslední návrh smlouvy kritizují někteří europoslanci, kteří se dojednávání také účastní. Hrozí prý, že by text nemusel být v souladu s existujícími smlouvami o EU. Problém je podle nich i s tím, že rozhodnutí jsou stále častěji přijímána šéfy států a vlád na summitech, kterým nicméně mnohdy dominují vedoucí představitelé Německa a Francie. Následně jsou pak předkládána formou „ber, nebo nech být“ parlamentům jednotlivých států.
Europoslancům například také vadí, že v návrhu není „cestovní mapa“ k zavedení eurobondů. Nedostatečně jsou prý také zapracovány jejich požadavky týkající se role parlamentu a Evropské komise.
Česko se stále nerozhodlo
Česká vláda stále nedala jasnou odpověď na to, jestli se k evropskému rozpočtovému paktu připojí. Premiér Petr Nečas se zatím jasně nevyjádřil. Podle něj bude záležet hlavně na tom, co ve smlouvě nakonec bude, a to se podle něj mění každou hodinu.
Předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ale na tom, aby se Česko k chystané unijní dohodě o fiskální odpovědnosti připojilo, trvá. Jinak pohrozil odchodem z vlády. Za svá slova sklidil tvrdou kritiku od prezidenta Václava Klause.
