Osborne už v březnu mluvil o snížení firemních daní na 17 procent, nyní se tedy vyslovil pro ještě razantnější daňovou úlevu. Mělo by to podle něj vyvážit šok z takzvaného brexitu a dám investorům důvod, aby zvážili setrvání na britských ostrovech.
K termínu snížení daně se Osborne nevyjádřil. Pokud by záměr uskutečnil, měla by Británie nejnižší sazbu firemní daně ze všech velkých světových ekonomik, podotýká FT.
Tak prudké snížení daně z příjmu právnických osob by ale mohlo vyvolat nevoli ministrů financí ostatních zemí Evropské unie, kteří mají obavy ze soupeření o co nejnižší sazby. Pro srovnání, snížením firemní daně na méně než 15 procent by se Británie přiblížila Irsku, kde platí podniková daň ve výši 12,5 procenta.
Snížení daně z příjmu právnických osob by vzhledem k nedávným rozporům kolem daňových dohod dojednaných s velkými nadnárodními společnostmi mohlo rozhněvat i voliče.
Osborne před referendem hrozil, že v rámci krizového rozpočtu po případném vítězství brexitu ve všelidovém hlasování bude nutné přistoupit ke zvýšení daní nebo k výdajovým škrtům. Nyní nasazuje opatrnější tón a čeká na oficiální prognózy, poznamenává FT. Případná nová opatření by mohl oznámit na podzim v rámci tradiční rozpočtové zprávy, kterou dvakrát do roka představuje v britském parlamentu.
Galerie: V Londýně se protestovalo proti brexitu
Osborne minulý týden v jiném rozhovoru řekl, že britská ekonomika vykazuje po brexitu známky šoku, a proto už netrvá na dosažení přebytkového rozpočtu do roku 2020. To byl dosud jeden ze středobodů jeho politického programu.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se podle agentury Reuters domnívá, že Británie se po odchodu z EU asi nebude snažit lákat mezinárodní investory tím, že se stane daňovým rájem.
Dopad brexitu na konkurenceschopnost Británie by Londýn mohl přimět, aby v otázce daní postupoval ještě razantněji, sdělil v komentáři Pascal Saint-Amans z OECD. „Další krok v tomto směru by Británii změnil na ekonomiku typu daňového ráje,“ citovala Saint-Amanse agentura Reuters.
| Prognos: Brexit by mohl výrazně zasáhnout růst britské ekonomiky |
|---|
| Výkon britské ekonomiky by v případě odchodu země z Evropské unie mohl být v roce 2025 o 15 procent nižší než při setrvání v EU. Předpovídá to podle agentury DPA institut Prognos. Upozorňuje však, že skutečný rozsah hospodářských dopadů takzvaného brexitu je zatím velmi nejistý. |
| Institut mimo jiné předpokládá, že podnikové investice již do konce letošního roku klesnou o deset procent. Od roku 2018 prognóza počítá se zhoršením podmínek Británie při obchodování s EU i dalšími zeměmi. „Nové obchodní dohody budou sjednány za méně výhodných podmínek,“ předpokládá Prognos. |
| Institut rovněž očekává, že brexit bude mít negativní dopady na trh práce v celé EU. „V důsledku brexitu bude počet výdělečně činných osob v Německu v roce 2025 o zhruba 70 tisíc nižší. V celé EU bude ztráta přesahovat 500 tisíc výdělečně činných osob,“ předpovídá Prognos. |
| Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v červnovém referendu. Před negativními hospodářskými dopady brexitu již dříve varovala řada významných institucí, včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). |
