Nukleární krize přiměla japonskou vládu vzdát se plánu z roku 2010, který počítal s tím, že do roku 2030 budou atomové elektrárny v Japonsku zajišťovat více než 50 procent produkce energie. Tokio chce místo toho nyní zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 30 procent, většina dodávek bude ale pocházet z tepelných elektráren. To bude znamenat velké nároky na dovoz ropy, uhlí a plynu.
Premiér Jošihiko Noda nicméně také uvedl, že před vypršením zmíněné lhůty budou moci být restartovány reaktory, které budou při nynějších prověrkách shledány bezpečnými. Testy už úspěšně prošla řada z nich, do provozu ale byly znovu uvedeny pouze dva reaktory v Ohi v západním Japonsku.
Japonsko bylo před fukušimskou katastrofou třetím největším producentem jaderné energie na světě. Tamní průmyslníci se odklonu od atomu obávají – zaměření na fosilní paliva a obnovitelné zdroje podle nich zvedne ceny elektřiny, což japonské podniky konkurenčně znevýhodní.
Japonská vláda nedávno odhadla, že by země musela ročně zaplatit za dovoz surovin o 40 miliard dolarů víc, pokud by okamžitě od jaderné energie odstoupila.
Zastánci jaderného stopu ale podobně jako v Německu namítají, že strašení ekonomickými škodami je přehnané. Sektor obnovitelných energií podle nich na sebe naváže spoustu podnikatelských příležitostí a možnosti inovace, což nakonec nakopne hospodářský růst.
následované tsunami způsobilo ve Fukušimě největší nukleární katastrofu od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Po neštěstí, které bylo provázeno rozsáhlým únikem radiace, byl postupně zastavován provoz všech 50 japonských jaderných elektráren kvůli bezpečnostním prověrkám.
