Dva zdroje Reuters uvedly, že kupon bude zpočátku 3,5 procenta a postupně se bude zvyšovat. Zdroje ale upozorňují, že v této části jednání zatím panují neshody, takže podmínky se ještě mohou změnit. Za dobu existence dluhopisů by ale měly nastat dva okamžiky, v nichž se kupon vždy zvýší.
Agentura Reuters spočítala, že kdyby věřitelé přistoupili na úrok 3,5 procenta, bude to zhruba stejné, jako kdyby odepsali kolem 70 procent dluhu.
Splatnost nově vydaných cenných papírů bude podle zdrojů kolem 30 let s tím, že takzvané respiro (tj. lhůta pro tolerování následků prodlení) bude dalších deset let. Respiro ponechává uzavřené smlouvy v platnosti po stanovenou dobu, i když je dlužník v prodlení s platbami.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,9 bilionu korun), z toho na banky připadá kolem 200 miliard eur. Hlavní spory se vedou právě o hodnotu kuponu, který stanoví, jakou sazbou budou nové řecké dluhopisy úročeny. Od toho se také budou odvíjet ztráty, které banky utrpí.
Některým bankám by mohl řecký bankrot vyhovat
Dohoda o odpisu části řeckého dluhu musí být dobrovolná, Řecko si proto musí dávat velký pozor, aby věřitele netlačilo do podmínek, které jsou pro ně nepřijatelné. Pokud by některá z bank uvedla, že si Řecko část podmínek vynutilo, a že tedy dohoda není dobrovolná, může hrozit, že Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku označí Řecko za zemi v platební neschopnosti. Tím umožní proplatit pojistky.
Experti v této souvislosti upozorňují na protichůdné zájmy, které jednotlivé banky mohou mít. Pokud by musely odepsat větší část dluhu, než předpokládaly, pak by se některým vyplatilo žádnou dohodu neuzavírat, a vynutit si tak platební neschopnost Řecka. Mohly by požádat o proplacení takzvaných úvěrových swapů (CDS), které slouží jako zmíněná pojistka proti platební neschopnosti.
Čas Řeky tlačí, na konci března už nebudou mít peníze
Hrozba státního bankrotu, jemuž Řecko čelí, s časem stále roste. Řecko má totiž 20. března splatit asi 14,5 miliardy eur (asi 367 miliard korun), na což bez nového úvěru od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu nebude mít. Další finanční injekci ale musí předcházet dohoda se soukromými věřiteli.
Řecko proto chce dosáhnout dohody do pondělního setkání ministrů financí eurozóny, aby se získal jejich souhlas a pak aby se stačily do března vyřídit všechny podklady pro uvolnění této pomoci.
„Najisto nebudeme vědět nic do pondělí,“ řekl Reuters bankovní zdroj blízký jednáním. „Ministři eurozóny posoudí návrh a řeknou, zda máme dohodu. Pokud řeknou, že ne, musíme se vrátit k jednacímu stolu,“ dodal zdroj.
