Jihokorejci si od olympiády slibují stovky miliard. Pořadatelství se jim ale prodražilo
Pchjongčchang pohostí druhou nejdražší zimní olympiádu v dějinách lidstva, původní rozpočet nabobtnal takřka na dvojnásobek.
Bezmála třináct miliard dolarů je prozatímní účet za třiadvacáté zimní olympijské hry, které devátého února odstartují v jihokorejském Pchjongčchangu. Po ruském Soči půjde o druhou nejdražší zimní olympiádu v historii a čtvrté nejnákladnější hry v dějinách sportu. Ani Korejci se přitom nevyhnuli tradičnímu problému ekonomických plánovačů olympiád, a to monstróznímu překročení původního rozpočtu.
Když byl Pchjongčchang v roce 2011 vybrán za destinaci konání her, první rozpočet počítal se zhruba poloviční částkou, než na kterou se dostal v předvečer slavnostního zapálení olympijského ohně.
Vše o olympiádě čtěte zde >>>
Jižní Korea si přesto od her slibuje solidní byznys. Organizátoři věří, že během příští dekády vygeneruje tamní ekonomika díky olympiádě o 28 miliard dolarů hodnot navíc. Dlouhodobě má Korea těžit z výstavby dodatečné infrastruktury a nárůstu cestovního ruchu.
Podle Korejského institutu pro ekonomii a průmysl má mít olympiáda zhruba čtyřikrát vyšší přínos pro ekonomiku než mistrovství světa ve fotbale, které se konalo v Koreji a Japonsku v roce 2002. Z přímých letošních příjmů se ovšem náklady nezaplatí, na to bude i podle odhadů organizátorů přinejmenším několik set milionů dolarů chybět.
„Významný nepřímý efekt může mít pořádání olympijských her zejména pro méně rozvinuté země, jako tomu bylo například v roce 2008 u Číny,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa. I tak ale podle něho mohou hry posloužit světovým byznysmenům jako hloubková sonda do fungování země.
„Spousta diváků po celém světě včetně manažerů nejrůznějších firem může díky důkladným informacím z přípravy a průběhu her posoudit, v jakém stavu je místní infrastruktura a státní správa nebo jak funguje místní prostředí, co se týče třeba dopravy nebo osobní bezpečnosti,“ dodává Skořepa. Přes monstrózní útraty za hry nejde o nejnákladnější olympiádu. Zimní hry v ruském Soči například před čtyřmi lety vyšly na více než 22 miliard dolarů.
Dražší byly například s patnácti utracenými miliardami i letní hry v Londýně roku 2012 nebo letní olympiáda v Pekingu, která před deseti lety vyšla pořadatele podle některých odhadů na více než 40 miliard dolarů. Plánované rozpočty přitom byly na počátku podstatně nižší. V průměru podle studie Oxfordské univerzity překročily skutečné náklady na hry plán o zhruba 60 procent.
Studie měřící ekonomické efekty olympiád se přitom svými výsledky nicméně zpravidla rozcházejí. Ačkoli v daném roce obvykle vlivem výstavby nových sportovišť přispěje k růstu ekonomiky i v řádu desetin procenta, až budoucnost ukáže, zda byl takový výdaj opodstatněný. Velká část olympijské výstavby z brazilského Ria tak například v současnosti zeje prázdnotou a obklopují ji města duchů. Své růstové slovo tak sice řekla, ale zemi v důsledku příliš neobohatila.
Nebývá navíc pravidlem, že region konání her se stane dlouhodobým magnetem pro turisty. Zatímco olympiáda v Salt Lake City zvedla budoucí návštěvnost města o pětinu, Nagano z olympiády nevytěžilo nic, a návštěvnost v následujících letech dokonce naopak klesala.
„Nad problémem nedostatečného využívání sportovišť a stadionů vždy před akcí zvítězí očekávání růstu ekonomiky a širší příznivé dopady, které má akce přinést. Očekávání jsou ale téměř vždy přemrštěná,“ upozorňuje například analytik Saxo Bank Matt Bolduc.
Za ztrátové hry z poslední doby studie obvykle nejčastěji jmenují letní olympiádu v brazilském Rio de Janeiru přede dvěma lety nebo zimní hry v kanadském Vancouveru v roce 2010, na něž se doplácelo přes půl miliardy dolarů.
Až dvě stě milionů dolarů naopak organizátoři vydělali na hrách v Londýně a v Pekingu. Zisková byla podle organizátorů i dosud poslední korejská olympiáda konaná v létě roku 1988, která dokázala vydělat bezmála tři sta milionů dolarů. Zimní hry přinášejí Koreji pozitivní impulz v okamžiku, kdy země prochází konjunkturou. Tamní ekonomika rostla loni nejrychleji za posledních sedm let.
Termín konání olympiády se tak trefil do vzestupné fáze korejského růstu, což je méně šťastné, než kdyby zrovna v zemi panovala recese a olympijská výstavba by mohla zkrátit její trvání. S konáním her jsou spojeny i některé nepříznivé efekty. V provincii Kangwon, která zimní olympiádu pohostí, tak například už poslední tři roky rostou ceny pozemků, vyháněné spekulací na olympijskou výstavbu.