Milei přepisuje jihoamerickou energetickou mapu. Argentina zažívá břidlicový boom
- Argentinská břidlicová formace Vaca Muerta vzkvétá v době, kdy to prezident Javier Milei nejvíce potřebuje.
- Letos by země mohla dosáhnout nového rekordu v bilanci energetického obchodu.
- Jihoamerická ekonomika hledá vývozní cesty pro svou ropu a plyn, nabízejí se i dodávky do Evropy.
Argentinská energetická a ekonomická naděje nese nepříliš slibné jméno Mrtvá Kráva (Vaca Muerta), ale zdání klame. Formace ropných břidlic v severní Patagonii s tímto názvem zažívá v poslední době velkou aktivitu, loni z ní země těžila kolem 600 tisíc barelů ropy denně. Pole tak významně přispělo k tomu, že Argentina v prosinci produkovala surovinu rekordním tempem 861 tisíc barelů denně, což představovalo meziroční nárůst o čtrnáct procent.
Těžba nejenom ropy, ale také zemního plynu v Argentině roste dlouhodobě. Prezident Javier Milei však z odvětví učinil prioritu a do sektoru nyní za pomoci deregulací a pobídek míří velké investice.
Obchodní přebytek roste
„Vaca Muerta rozkvétá v nesmírně významném okamžiku pro Mileie, který naléhavě potřebuje ekonomická vítězství, aby voliče ujistil, že všechny dosavadní oběti stály za to,“ řekl Bloombergu už dříve expert na Jižní Ameriku Benjamin Gedan z americké Johns Hopkins University.
Většina argentinské ropy míří do jiných států v regionu, především blízkého Chile a do USA. Země se v roce 2024 po téměř dvou dekádách zbavila dovozu plynu z Bolívie, a loni naopak prostřednictvím bolivijského potrubí zahájila vlastní export této suroviny do Brazílie.
Pro Argentinu tak jde o triumf, jelikož se z historické závislosti na dovozu plynu posunuje do role významného exportéra vybraných komodit a k energetické soběstačnosti. A Vaca Muerta se přitom stává klíčovým zdrojem zahraniční měny, který nejspíš během příštích let předčí zemědělský sektor.
Loni Buenos Aires vykázalo největší energetický obchodní přebytek za více než tři dekády ve výši 7,8 miliardy dolarů. Vývoz totiž stoupl o třináct procent, zatímco dovoz téměř o pětinu klesl. Těsně před rozjezdem těžby z břidlic před více než dekádou přitom země vykazovala obdobný schodek. Letos by Argentina mohla dosáhnout nového rekordu v přebytku ve výši až deseti miliard dolarů.
Suroviny z břidlic v současnosti tvoří už zhruba dvě třetiny veškeré tamní těžby. „Motorem růstu je Vaca Muerta, protože zbytek pánví konvenčních uhlovodíků je na ústupu,“ zdůraznil podle Reuters Fernando Bazan z poradenské firmy Abeceb. Formace byla objevena už téměř před sto lety, ale země ji začala rozvíjet až v roce 2014, kdy legalizovala frakování břidlic.
Důležitá je i vývozní infrastruktura
V současnosti je tam v provozu přes tři tisíce vrtů, zhruba polovina na těžbu ropy, druhá na plyn. Jde o jedno z největších břidlicových nalezišť na světě, které má na rozdíl od některých konkurentů ještě velký potenciál rozvoje. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) odhaduje, že Vaca Muerta obsahuje šestnáct miliard barelů těžitelné břidlicové ropy.
Odborníci také často upozorňují na to, že těžba z tohoto ložiska je poměrně zisková. Obvykle uvádějí, že je rentabilní už při ceně ropy kolem 36 dolarů za barel. Vyplatí se tedy i v současném období poměrně nízké ceny suroviny, kdy se někteří američtí těžaři již potýkají s dopady nákladů na rozjezd nových vrtů.
Milei ambiciózně plánuje do roku 2030 vyvážet energetické produkty v hodnotě třiceti miliard dolarů, což je téměř trojnásobek oproti současnosti. Argentina nyní realizuje projekty na posílení exportní kapacity pomocí potrubí a skladovacích nádrží. Jde především o ropovod Vaca Muerta Oleoducto Sur v hodnotě tří miliard dolarů.
Bude více než 400 kilometrů dlouhý a spojí město Allen s přístavem Punta Colorada. Až bude dokončen, měl by pojmout 550 milionů barelů ropy denně a v pozdější fázi i více. „Projekt se vyvíjí v srdci argentinské Patagonie, v oblasti bez blízkých měst. To nás vedlo k vybudování tří táborů podél trasy od nuly, s kapacitou přibližně pro 800 osob každý,“ uvedl projektový manažer Alejandro Cardone.
Naděje na budoucí export LNG do Evropy
Státní energetická společnost YPF také před pár dny podepsala dohodu s italskou firmou Eni a investiční společností XRG ze Spojených arabských emirátů o rozvoji argentinského LNG, díky čemuž se má plyn z Vaca Muerta dostat na mezinárodní trhy. Očekává se, že první export by se měl uskutečnit na přelomu dekády.
Argentina by tak mohla v budoucnu zásobovat i Evropu, která hledá spolehlivé, prozápadně laděné dodavatele a nechce být silně závislá jen na dodávkách z USA.
Zároveň se objevují varování, že Argentina by neměla spoléhat na to, že energetický export bude všelékem na hluboké ekonomické potíže země. „Myslím, že hodnota, kterou může Vaca Muerta přinést k řešení strukturálních problémů, jimž argentinská ekonomika čelí, je nadhodnocena,“ řekl podle BBC Nicolás Gandini z energetického média Econojournal.
I on však připouští, že naleziště je cenné přinejmenším jako zdroj devizových rezerv. „Pokud se podíváme na to, kde může Argentina dnes vygenerovat více dolarů, nemá mnoho jiných odvětví než Vaca Muerta. Má zemědělství, ale i to má své problémy, země nebyla schopna rozšířit svou agrární výrobní základnu,“ podotkl.
