Jsem Bruselan. Kerry hájil belgické úřady kritizované kvůli boji s terorismem

JOHN KERRY, CHARLES MICHEL

JOHN KERRY, CHARLES MICHEL Zdroj: ctk

Americký ministr zahraničí John Kerry se v Bruselu zastal belgických úřadů, které někteří kritizují za údajná selhání v boji proti terorismu. Informovala o tom agentura Reuters. Kerry se v Bruselu zastavil cestou z Moskvy uctít památku 31 obětí úterních teroristických útoků, mezi nimiž jsou nejméně i dva Američané. Prohlásil též, že belgická vláda jednala před útoky dostatečně důrazně.

„Tato vláda je v úřadu rok a v boji proti terorismu postupuje velmi energicky,“ řekl Kerry novinářům po setkání s belgickým premiérem Charlesem Michel v Bruselu. A dodal, že USA poskytnou Belgii vše, co bude potřebovat k vyšetření atentátů.

Belgické úřady se po útocích staly terčem kritiky kvůli nedostatečnému zajištění bezpečnosti. Například kvůli tomu, že jednoho z bruselských atentátníků loni v červnu zadrželo a poté vyhostilo Turecko. Belgické úřady ho ale následně pustily na svobodu, a to údajně navzdory varování.

Jsem Bruselan

V pátek izraelská televize přinesla zprávu, že Izrael údajně varoval belgické úřady jen pár týdnů před úterními útoky, že letišti Zaventem v Bruselu má závažné bezpečnostní nedostatky. Šéf americké diplomacie v Bruselu vyjádřil soustrast pozůstalým a potvrdil také, že mezi oběťmi jsou nejméně dva Američané.

„Jsem Bruselan,“ prohlásil Kerry na tiskové konferenci ve francouzštině a vlámštině s odkazem na podobná hesla, jež se objevovala po teroristických útocích ve Francii. Loni v listopadu vyjadřovali lidé na sociálních sítích soustrast slovy „Je suis Paris“, loni v lednu to bylo heslo „Je suis Charlie“, po útoku na satirický týdeník Charlie Hebdo. Podobný výrok použil v roce 1963 tehdejší americký prezident John Kennedy u berlínské zdi, když německy řekl „Jsem Berlíňan“.

Útok v Bruselu ukázal složitost ochrany cílů jako jsou letiště
Úterní teroristický útok na bruselské letiště Zaventem ukazuje složitost ochrany podobně otevřeného a „měkkého“ cíle, řekl švédský policista Peter Nilsson. Švédský důstojník nyní stojí v čele evropské sítě Airpol, zřízené před pěti lety ve snaze zlepšovat bezpečnost letišť v EU.

„Základní odpovědnost za bezpečnost nese každá země sama,“ zdůraznil Nilsson. Bezpečnostní opatření před útokem vypadala na letišti Zaventem podle něj podobně jako v jiných evropských zemích, Belgičané se navíc už od loňských podzimních útoků v Paříži nacházeli na vyšším stupni bezpečnostních opatření.

Přesto se dvěma sebevražedným atentátníkům - Brahimu Bakraouimu a nejspíš Najimovi Laachraouimu - útok v úterý ráno na letišti podařil. Třetí útočník z místa utekl, nevybuchlou nálož zlikvidovali pyrotechnici. Tragédie tak mohla být ještě větší. Přesto zemřelo 11 osob a desítky byly zraněny. Odletový terminál byl výrazně poničen a letiště zůstane pro osobní dopravu uzavřené nejméně do neděle.

Zamknout a nepouštět nikoho bez palubní letenky

Jedním ze způsobů, jak podobné riziko omezit, je letiště zamknout a nepouštět tam nikoho bez palubní vstupenky, poznamenal Nilsson s tím, že podobnou cestu v některých zemích skutečně bezpečnostní síly zvolily. „O tom je samozřejmě možné diskutovat,“ míní policista. Evropský přístup je ale jiný a spočívá především ve snaze útokům v dostatečném předstihu předcházet a odhalovat je ještě ve fázi přípravy.

Podle Nilssona lze nepochybně zajistit na letišti například více psů cvičených ke hledání výbušnin a dostat tam dodatečné technické prostředky a lidi. „Ale i to se dá překonat… (teroristé) se vyhodí do vzduchu ve frontě před budovou, použijí velkou bombu nastraženou v zaparkovaném vozidle,“ vypočetl.

„Snažíme se být o krůček před nimi,“ poznamenal švédský policista. Odborníci Airpolu tak nyní přemýšlí například o tom, jak včas odhalit možného komplice teroristů mezi letištním personálem či zaměstnanci tam působících společností.

Právě „insider“ uvnitř letiště je velmi pravděpodobným vysvětlením, jak se teroristům podařilo loni v říjnu propašovat bombu do ruského letadla vracejícího se ze Sinajského poloostrova.“Myslíme si, že když letiště nyní víc uzavřeme, budou se snažit najít cesty, jak si koupit nebo získat někoho třeba z cateringové společnosti,“ uvedl Nilsson. Odborníci se tak snaží odhalit vzorce, které by ukazovaly na radikalizaci zaměstnanců, ale i způsoby účinné kontroly jejich možného podezřelého chování, třeba pomocí kamerových systémů.

Airpol před pěti lety vznikl s cílem zlepšovat spolupráci mezi evropskými letišti v bezpečnostní oblasti. Stará se též o zvyšování kvalifikace policistů, pohraničníků a dalších bezpečnostních služeb, které na vzdušných přístavech působí.