To, že v Německu chybějí vysoce kvalifikovaní techničtí inženýři a lékaři, je známé již delší dobu. Nyní se počet poptávaných oborníků rozšířil. Na seznamu chybějících profesí se nově objevily technické profese, pro něž není nutné vysokoškolské vzdělání. Jedná se o strojvůdce, techniky v energetice, klempíře a specialisty na sanitární techniku a vzduchotechniku. Marně je shánějí zejména podniky na západě Německa.
Nejbolestivěji nyní v Německu pociťují nedostatek strojvůdců. Volná místa strojvedoucích zůstávají neobsazena po 184 dní, což je o 126 procent déle než je průměr všech profesí. Na druhé příčce se umístili zdravotníci se 174 dny.
Odborový svaz strojvedoucích GDL uvádí, že v Německu z celkových 27 tisíc pracovních míst strojvůdců zůstává neobsazených 800 míst. Železniční doprava přitom právě zažívá boom - jen u nákladní dopravy se do roku 2025 očekává 50procentní růst. Navíc v příštích letech se bude muset řada strojvůdců s lokomotivami z důvodu vysokého věku rozloučit.
Varovné signály
Další prohloubení nedostatku pracovníků v mnoha profesích potvrzují i statistiky spolkové agentury práce (BA). Na konci uplynulého roku podle nich chyběli především vysoce kvalifikovaní technici, odborníci na informační technologie a pracovní síly ve zdravotnictví. Zemi se nedostává nejen lékařů, ale i pečovatelů o nemocné a staré lidi.
Nedostatek těchto profesí dosud není celoplošný, zdůraznil člen předsednictva BA Raimund Becker. „Jsou to ale varovné signály. V jednotlivých oborech by se nedostatky některých profesí mohly ještě prohlubovat. Navíc se mohou připojit ještě další profese, jichž se současná krize může také ještě více dotknout,“ míní.
Čísla v aktuální analýze výrazně ovlivnil rychlý růst v uplynulých dvanácti měsících, uvádí zpráva. Otázkou zůstává, jak se na dalším vývoji podepíše očekávané zpomalení růstu. Analýzy spolkové agentury jsou významné také pro vládu, vychází z nich její přístup k přistěhovalcům.
Rychlé vyřešení situace proto šéf odborů Claus Weselsky nečeká. „Počet lidí, kteří se nyní pro práci v oboru vzdělávají, není dostatečný na to, aby mohl kompenzovat odchody stárnoucích strojvůdců,“ konstatoval.
Statistici spolkové agentury dále udávají, že v ekonomice chybí také pracovníci kvalifikovaní pro údržbu strojů stejně jako energetici, odborníci na elektroniku a informatiku. Ve střednědobém výhledu by však podle nich mohl napětí mezi velkou potřebou pracovníků a malou nabídkou na pracovním trhu ve zmíněných oborech zmírnit výrazně zvýšený počet studentů a učňů.
Počet studentů technických oborů od roku 2005 skutečně vzrostl o 60 procent. Přesto se nyní podle informací Institutu pro německé hospodářství ekonomice nedostává na 120 tisíc pracovních sil v oborech jako matematika, informatika, přírodní vědy a technika.
Nedostatek odborníků ohrožuje ekonomiku
Odborníci z institutu varují, že nedostatek akademiků ohrožuje německou ekonomiku. Především malé a střední podniky totiž podle nich nemohou sehnat kvalifikované pracovníky a proto ani rozvíjet nové projekty a uzavírat smlouvy. Vrásky nedostatek kvalifikovaných pracovních sil přidělává na čele i německým exportérům. „Ještě stále přesně netušíme, co nedostatek pracovníků německému hospodářství přinese,“ říká prezident svazu zahraničního obchodu BGA Anton Börner.
Dlouhodobé důsledky nedostatku pracovníků se v Německu zatím podceňují. Za několik let ovšem může firmy přinutit k tomu, aby se ze země vystěhovaly v důsledku nemožnosti nalézt v ní potřebné kvalifikované pracovníky. Právě nedostatek pracovních sil tak patří mezi největší nebezpečí, která hrozí výkonnosti německé ekonomiky.
„Konkurenceschopnost Německa se dostala pod palbu,“ konstatoval Börner. Vedle změny přístupu k energetice, dluhové krize a nových konkurentů z Asie se tak nedostatek pracovních sil stává pro Německo jednou z hlavních výzev pro příští léta.
