Středověký přístav Königsberg, kdysi centrum protestantského učení a obchodu na pobřeží Baltského moře, byl ve skutečnosti součástí Německa až do druhé světové války, kdy byl vybombardován spojenci, obléhán postupující Rudou armádou a dobyt v posledních měsících války. Veškeré německé obyvatelstvo uprchlo, zemřelo nebo bylo vyhoštěno a region známý jako Severní Prusko byl připojen k Sovětskému svazu, přejmenován na Kaliningrad, přestavěn a vybaven množstvím panelových domů a osídlen Rusy.
Rozpad Sovětského svazu způsobil, že Kaliningrad zůstal oddělený od zbytku Ruska. Jeho rozpadající se silnice jsou nyní spíše než ruskými vozy Lada a Volha ucpané ojetými vozy Volkswagen a Škoda koupenými levně v Evropě.
Přečtěte si:
NATO kvůli Rusku vyztužuje Achillovu patu mezi Kaliningradem a Běloruskem
NATO posílí v Pobaltí a Polsku. Stoltenberg potvrdil rozmístění praporů
Během sovětského období byl Kaliningrad do značené míry uzavřený vnějšku. V posledních letech však začal prosperovat. Nyní je domovem 80 tisíc malých a středně velkých firem, mnoho z nich vyrábí částečně díky zvláštnímu obchodnímu postavení se sousedy z EU. Firmám jako je Pleškovův Thomas-Beton bylo dovoleno dovážet suroviny a materiály bez cla, aby mohly vyrábět produkty, které se pak prodávají do pevninského Ruska.
Tento zvláštní status však skončil 1. dubna letošního roku. Řada omezení ale přišla již předtím, a to od roku 2014, kdy Rusko obsadilo ukrajinský Krym a po něm USA a EU zavedly vůči Moskvě finanční a obchodní sankce a Moskva na ně reagovala svými sankcemi.
Kaliningrad není jedinou částí Ruska, která má problémy. Za poslední dva roky kolaps globálních cen energií vytvořil v zemi vlekoucí se ekonomickou krizi. Rubl klesl, zvýšily se dovozní ceny. Avšak zatímco některé části Ruska vykompenzovaly pokles dovozu zvýšenou spotřebou doma vyrobeného zboží, Kaliningrad trpí mnohem více než ostatní oblasti kvůli blízkým vztahům se svými sousedy z EU.
Od roku 2014 objem ruského obchodu klesl o třetinu, v Kaliningradu však až o téměř polovinu. Průmyslová výroba, která zde dříve překonávala zbytek Ruska, zde klesla mnohem více než v jiných oblastech. Odvetné sankce Ruska zahrnují též dovoz většiny potravin z EU, což zruinovalo průmysl zpracování dovozeného masa do konzerv určených k prodeji v celém Rusku, který měl na zpracovatelském průmyslu Kaliningradu téměř pětinový podíl.
V případě Pleškova a jeho cementárny se situace zhoršila v posledních měsících, kdy vláda omezila jeho dodávky levného cementu požadavkem složitých dovozních osvědčení. Reforma má ochránit ruské firmy, ale v Kaliningradu má opačný efekt, upozorňuje Pleškov. „Zavírají trhy, ale nechápou, že oblast Kaliningradu je v trochu jiné zeměpisné situaci,“ říká Pleškov.
Přívěšek EU s levnou pracovní sílou?
Nový premiér regionální vlády Anton Alichanov, energický mladý politik z Moskvy, říká, že Kaliningrad je příliš závislý na dovozu součástek z EU. Podle něj by se region neměl soustředit na to, aby byl výrobním centrem pro montáž produktů z dovážených součástek z EU, což je podle něj udržitelné pouze v případě nízkých mezd. „Nechci, aby se Kaliningrad stal přívěškem EU s levnou pracovní silou a nízkými náklady - to by bylo něco jako neokolonialismus,“ říká. Místo toho by se region měl podle něj zaměřit na kvalitní výrobu z ruských surovin.
Ruští turisté stále v létě přijíždějí užít si kaliningradského písečného pobřeží. Statistiky však ukazují, že restaurace zavírají. Mnoho jich je prázdných. Redaktor místního zpravodajského portálu rugrad.edu Vadim Chlebnikov dodává, že loni všechno zdražilo, kromě brambor a mražených ryb.
Pleškov tvrdí, že je optimista. I tak se ale obává, že region má to nejlepší za sebou. „Vláda se snaží přikrýt problémy s pomocí kvazi vlastenectví, naznačuje, že to nejsou ti hlupáci, kteří nevědí jak spravovat svoji vlastní zemi, ale ti zlí lidé v zahraničí, kteří nás dovedli do této situace,“ říká.
