Kancléřka Merkelová si jde pro třetí termín s lákadlem na levicovější voliče

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: ctk

Německou kancléřku Angelu Merkelovou čeká v září náročný boj o třetí termín v čele spolkové vlády. Včera představený program jejích křesťanských demokratů (CDU) a bavorských kolegů z Křesťanskosociální unie (CSU) se může zdát mnoha voličům lákavý. Jeho kritici se však ptají, kam zmizela pověstná šetrnost Merkelové a z čeho chce své sliby zaplatit.

Na každý hlas jedna strana programu. Tak vypadalo schvalování klíčového dokumentu CDU/CSU v Berlíně, kterého se v neděli zúčastnilo 120 čelných politiků partají. Jednomyslně přijatý obsáhlý materiál pak včera Merkelová oficiálně představila.

„Finance v pořádku, stop novým dluhům, splacení starých a investice do budoucnosti,“ tak v kostce kancléřka popisuje svůj „manifest“. Slibuje nulové zvýšení daní, zároveň chce do klíčových projektů pumpovat veřejné peníze.

Dvaceti pěti miliard eur by se například měly dočkat dálnice, na jejichž zastarávání si v poslední době stěžuje mnoho Němců. Program obsahuje i příslib investic do vzdělávání a výzkumu. „Solidní finance a výhodné investice si navzájem neprotiřečí,“ poznamenala politička.

Zřejmě nejkontroverznější pasáže dokumentu se týkají sociálních výdajů. Spřízněné strany například plánují, že rozšíří daňové úlevy pro rodiny s dětmi a i jinak jim více pomohou. CDU/CSU také chtějí zavést minimální mzdu v některých sektorech nebo uzákonit stropy u některých nájmů.

Do programu se ještě před jeho formálním zveřejněním pustili úhlavní rivalové CDU/CSU, sociální demokraté (SPD). Kancléřka slibuje vše pod sluncem, konstatoval šéf jejich parlamentní frakce Thomas Oppermann. Komentátoři však podotýkají, že za jejich útoky stojí hlavně zlost z toho, že tým Merkelové „šikovně vykrádá“ jejich sociální témata a nenápadně tak okupuje prostor ve středu.

Kritiku si však materiál vládní partaje vysloužil i u menšího koaličního partnera, svobodných demokratů (FDP), kterým však hrozí, že se neprobojují do parlamentu. Liberálům z podstaty vadí avizované velké utrácení. Společně s některými křesťanskými demokraty tvrdí, že kancléřka bude schopná své plány splnit jen za cenu růstu rozpočtového deficitu.

Kousavým poznámkám program neušel ani v zahraničí. Francouzský list Les Échos poznamenal, že domácí plány Merkelové ostře kontrastují s „hořkou kúrou“, kterou předepisuje jinde.

Angela MerkelováAngela Merkelová | ctk

Merkelová Němcům slibuje menu, ve kterém na dezert nedojde

Je to program rozumné míry a středu. Tak označila kancléřka Angela Merkelová zhruba stodvacetistránkovou knížečku, která jí má na další čtyři roky udržet v pozici nejmocnější ženy v Evropě. Volební program křesťanských demokratů, o kterém je řeč, ve skutečnosti příliš mnoho nových myšlenek nepřináší. Trochu připomíná menu s překvapivou sladkou tečkou, na kterou ale ve finále už nezbude místo.

Pokračovat dál ve stejných kolejích jako doposud – tak nějak by se dal zhruba shrnout volební program CDU a její sesterské CSU. Proč také opravovat stroj, který funguje? Tedy alespoň si to mysí většina Němců. Křesťanští demokraté mají na konci volebního období v průzkumech podporu kolem 40 procent, před sociálními demokraty mají dvojciferný náskok. Oblíbenost CDU je spojena především s postavou kancléřky, které přezdívají „Mutti“. Podle jednoho nedávného průzkumu jsou tři čtvrtiny Němců přesvědčeny, že Merkelová odvádí dobrou práci.

Volební preference v Německu.Volební preference v Německu. | ARD DeutschlandTREND

Němcům se líbí především asketická politika úspor, kterou „Angie“ ordinuje doma a předepisuje i v zahraničí. Že s tím ve Španělsku nebo Řecku naráží na odpor, to také není Němcům proti mysli. Program, který Merkelová představila v trendy prostorách bývalé berlínské opery ve čtvrti Mitte, ale kromě zmíněné fiskální konsolidace obsahuje také pár populistických slibů, k jejichž splnění asi nedojde.

Návrh, který by mohl projít, je zvýšení penzí pro rodiče, jejichž děti se narodily před rokem 1992. Matce či otci se dvěma dětmi by se tím zvedl roční důchod asi o 650 eur. Proti vyšším důchodům pro matky nemá v zásadě nic žádná strana včetně koaličních liberálů z FDP, tedy dokud se peníze na ně neberou z daní, nýbrž z důchodové pokladny. Plán, který by však u FDP mohl narazit, je stanovení stropu pro činži, kterou majitelé bytů smějí účtovat nájemníkům (v Německu bydlí většina obyvatel měst v nájmu). Ve velké koalici s SPD by takový návrh asi prošel.

Dalším bodem, jehož realizace by prošla jen přes mrtvolu FDP, je zvýšení přídavků na děti a současně zvýšení daňových úlev pro rodiče. Opatření by vyšlo draho a nejde dohromady s fiskální konsolidací a přebytkovým rozpočtem, který plánuje ministr financí Schäuble.

Dále je na programu několik bodů, které asi provedeny budou, ale jen zčásti. Řeč je o stavebních projektech nebo o zavedení plošné minimální mzdy. V ani jednom z těchto dvou případů ale na realizaci nebude mít velký vliv spolková vláda. U staveb bude rozhodovat stav místních pokladen, o minimálních mzdách zase tarifní partneři.

Do voleb se ještě může stát ledacos, celkově to ale vypadá, že jsou Němci s černožlutou vládou spokojeni a nechají ji vládnout další čtyři roky. Nejsilnější opoziční strana SPD, kterou do voleb vede nepopulární Peer Steinbrück, tomu nezabrání. Protestní strany, jako jsou Piráti nebo Alternativa pro Německo, které svého času vévodily novinovým titulkům, jsou nyní hluboko pod hranicí volitelnosti. Otázkou je, s kým bude chtít CDU/CSU vládnout. Velkou koalici s SPD rozhodně vyloučit nelze.

Konzervativci odmítají Turky v Evropské unii

Konzervativci Angely Merkelové ve svém programu odmítají připojit k Evropské unii Turecko, které podle nich může vzhledem k velikosti své ekonomiky blok „přetížit“. Jejich dlouhodobý negativní postoj ještě umocnilo současné dění v Istanbulu a dalších městech. Kancléřka je jednou z nejtvrdších kritiků policejních zásahů proti demonstrantům.

Německo, TureckoNěmecko, Turecko | ctk

„Chceme silnou kooperaci mezi Evropskou unií a Tureckem stejně jako blízkou spolupráci v zahraničních a bezpečnostních otázkách. Odmítáme plné členství Turecka, protože země nesplňuje kritéria pro začlenění do EU. Stát může přetížit Evropskou unii kvůli rozloze a struktuře svého hospodářství,“ píše se v předvolebním dokumentu CDU/CSU.

Ankara tvrdí, že nynější tvrdý postoj Berlína je součástí politické hry, kterou si chce Merkelová vylepšit svoji pozici u domácích voličů. Pře zatím koncem týdne vyvrcholila vzájemným předvoláním velvyslanců.

Podle průzkumů se proti přijetí Turecka do EU staví šest z deseti Němců, tři jsou pro, jeden je nerozhodnutý. Většinu navíc znepokojuje vzrůstající ekonomická a vojenská síla Ankary. Z dalšího šetření vyplývá, že 51 procent Němců věří, že islám ohrožuje jejich způsob života. Tento názor je silnější ve východní části země. Jen čtvrtina oslovených míní, že islám má na německou společnost pozitivní vliv.

Německo je přitom pro Ankaru nejvýznamnějším obchodním partnerem a domovem největší diaspory Turků v Evropě, ve které se před volbami snaží „lovit“ všechny strany. Strana Merkelové v této souvislosti tvrdí, že němečtí Turci se více zajímají o práci než o členství vlasti v unii, které propagují sociální demokraté a Zelení.

Zrovnoprávnění němčiny

Co se týče dalších unijních záměrů, chce kancléřka potěšit krajany zrovnoprávněním němčiny se dvěma dominantními pracovními jazyky společenství. „Budeme prosazovat posílení němčiny v Evropě. Naším cílem je, aby s ní bylo v Evropském parlamentu, Evropské komisi a Evropské radě nakládáno stejně jako s angličtinou a francouzštinou,“ uvádějí konzervativci. Strana Merkelové argumentuje tím, že jejich řeč je mateřským jazykem pro šestnáct procent obyvatel EU, v případě angličtiny je to třináct procent, u francouzštiny dvanáct.