Ještě před sedmi lety odtud vzlétala velká dopravní letadla. Poté areál berlínská vláda otevřela veřejnosti a dnes se po letištních ranvejích prohánějí Berlíňané na kolečkových bruslích a kolech, na zemi polehávají lidé s piknikovými koši, ve vzduchu se prohání draci a na dálku ovládané drony.
V nejbližší době v přilehlých dvou letištních hangárech vznikne velké stanové městečko pro 1200 uprchlíků. Berlínská vláda chce o využití dalších budov jednat se současnými majiteli, píše německý list Die Welt.
Se svoji rozlohou 300 tisíc metrů čtverečných se megalomanská stavba stále řadí k největším letištním budovám na světě. V současné době se využívá hlavně pro různé komerční akce, tento víkend hostila evropský debut hudebního festivalu Lollapalooza.
Místní samospráva by uprchlické centrum v budově bývalého letiště ráda otevřela ještě před příchodem zimy, přesný čas ale zatím není jistý. „Současné podmínky vyžadují rozsáhlé přípravné práce,“ řekla místnímu listu Berliner Zeitung mluvčí místního sociálního oddělení Regina Kneidingová. Staré letištní hangáry totiž samozřejmě nejsou pro ubytování uzpůsobené – chybí například tepelná izolace nebo vodovodní potrubí.
Letiště není jedinou berlínskou stavbou, do které by mohli přijít uprchlíci. Berlínská vláda také například zkoumá případné využití uzavřeného obrovského kongresového centra ICC.
Úřady Tempelhof před sedmi lety uzavřely, protože chtěly přesměrovat dopravu na dvě zbývající letiště. Část jeho plochy plánovalo město zastavit obytnými bloky, kancelářemi a knihovnou, proti tomu se ale místní postavili.
Jedním z aktivistů, kteří se proti výstavbě postavili, byla Margarete Heitmüllerová z hnutí 100% Tempelhofer Feld. Současný návrh na využití letiště vítá. „Podle nás je to dobrý nápad. Letiště samo o sobě je v Berlíně symbolem pomoci a svobody,“ odkazovala Heitmüllerová na historii letiště.
Ve městě už nyní v kontejnerových ubytovnách bydlí dva tisíce uprchlíků. Podle deníku New York Times ale do Berlína v posledních dnech přijíždí denně tisícovka migrantů. Ty pak místní úřady musí nouzově ubytovávat ve stanových městečkách v parcích. To je ovšem pouze nouzové řešení před přicházející zimou.
Kromě toho se po celém Německu otevírají i nepoužívané vojenské objekty, například bývalá základna americké armády v Heidelbergu.
Německo tento rok očekává příchod 800 tisíc uprchlíků, Berlín se má podle dohody mezi jednotlivými zeměmi postarat o 40 tisíc lidí. Německá vláda nejdříve v srpnu ohlásila odhodlání přicházející uprchlíky přijmout, v neděli ovšem pod jejich tlakem dočasně obnovila kontroly na hranici s Rakouskem.
Karel Schwarzenberg: Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky
