Švýcarská justice jednala na základě žádosti amerického ministerstva spravedlnosti, které vyšetřuje obvinění z vydírání, praní špinavých peněz a podvodu v souvislosti s přidělením fotbalových soutěží a televizních práv. Nezákonně se údajně obohatili o milionové částky, celkový objem úplatků prý přesahuje sto milionů dolarů (asi 2,5 miliardy korun).
Obvinění má 47 bodů. Část obviněných se už prý k řadě trestných činů přiznala. Ke korupci při volbě pořadatelů a prodeji marketingových práv údajně docházelo od počátku 90. let až dodnes.
Vyšetřování se zabývá dvěma oddělenými kauzami: pořádáním fotbalových turnajů v zóně CONCACAF, tedy v Severní a Střední Americe a v Karibské oblasti, a zároveň okolnostmi hlasování o pořadatelských právech pro světové šampionáty v letech 2018 a 2022, která získaly Rusko a Katar. Obviněno bylo rovněž pět marketingových manažerů. Mezi zatčenými, kteří byli umístěni ve vazbě jsou i dva místopředsedové FIFA, jmenovitě Jeffrey Webb z Kajmanských ostrovů a Eugenio Figueredo z Uruguaye.
Hlasování i šampionáty beze změn
„Samozřejmě, že jde o peníze až v první řadě a americkým soudům a žaláři mohou čelit nejen Ti, co tak nezištně přiklepli pořádání fotbalového mistrovství Kataru v roce 2022, ale i Ti co hlasovali za mistrovství v Rusku v roce 2018,“ uvádí analytik ČSOB Jan Čermák a dodává, že „existuje řada vědeckých studií, která s pomocí makroekonomické teorie a empirie prokazuje, že úroveň korupce negativně ovlivňuje potenciál ekonomiky.“
Podle oficiálního vyjádření Mezinárodní fotbalové federace ale nadcházející šampionáty v Rusku a Kataru proběhnou podle plánu, skandál prý není ani důvodem k rezignaci šéfa FIFA Seppa Blattera, protože jeho jméno mezi obviněnými nefiguruje.
| Zkušeného Blattera vyzve pouze Jordánec bin Husajn |
|---|
| Vizitky kandidátů na post předsedy Mezinárodní fotbalové federace FIFA před páteční volbou (řazeno abecedně): |
| Jméno a příjmení: Alí bin Husajn |
 |
| Datum a místo narození: 23. prosince 1975, Ammán |
| Státní příslušnost: Jordánsko |
| Fotbalová funkcionářská kariéra: předseda Jordánského svazu (od 1999), předseda Západoasijské fotbalové federace WAFF (od 2000), viceprezident FIFA (od 2011) |
| Ostatní: jordánský princ, třetí syn zesnulého krále Husajna; ve fotbale se pohybuje od 25 let, angažuje se i v řadě dalších oblastí; v případě svého zvolení slibuje navrácení důvěry veřejnosti, boj za práva hráčů, důraz na fanoušky či využití finančních rezerv FIFA k vybudování nových hracích ploch po celém světě. |
| Vizitka současného šéfa Blattera |
| Jméno a příjmení: Joseph Blatter |
 |
| Datum a místo narození: 10. března 1936, Visp |
| Státní příslušnost: Švýcarsko |
| Fotbalová funkcionářská kariéra: technický ředitel FIFA (1975-81), generální sekretář FIFA (1981-98), předseda FIFA (od 1998) |
| Ostatní: vystudovaný právník hrál v mládí fotbal jako amatér; ve FIFA je od roku 1975, v roce 1998 byl zvolen jejím historicky osmým předsedou, od té doby svůj mandát už třikrát obhájil; v posledních letech čelí výrazné kritice kvůli podezření vrcholných představitelů FIFA z korupce, netransparentnímu rozhodování a pošpinění image federace. |
„Jsme ohromeni tím, jak dlouho korupční praktiky probíhaly a jak dalece ovlivňovaly vše, co FIFA dělala,“ citují The New York Times jednoho z vyšetřovatelů. „Pronikly do každé části chodu organizace a staly se faktickým nástrojem fungování. Vypadá to, že jde o institucionalizované úplatkářství, “ dodává.
FIFA je dnes spíše finančním konglomerátem než sportovní organizací, napsal americký list. Jen v letech 2011-14 zaznamenala obrat 5,7 miliardy dolarů. Vedení často rozhoduje bez diskusí a bez vysvětlování a exekutivní jádro - výkonný výbor - má rozsáhlé pravomoci. Dlouhá léta organizace pracovala bez dozoru a neprůhledně, uvedl The New York Times.
Smutný den pro fotbal
Jordánský princ Alí bin Husajn, Blatterův vyzyvatel v nadcházející volbě šéfa organizace FIFA, vyjádřil nad událostmi lítost. „Je to smutný den pro fotbal,“ prohlásil. Předsedu FIFA budou v pátek na kongresu volit zástupci 209 členských svazů.
Americké zákony dávají ministerstvu spravedlnosti USA rozsáhlé pravomoci ohledně trestního postihu cizinců žijících mimo území USA. Soudní praxe, kterou mnohé jiné státy kritizují, umožňuje americké justici uplatnit trestní odpovědnost vůči jakýmkoli osobám, mají-li sebemenší napojení na Spojené státy, například formou finančních transakcí přes americké banky nebo využíváním internetových služeb amerických společností.
Zvláštní dohoda
Švýcarsko uzavřelo s USA specifickou vydávací smlouvu, která mu umožňuje odmítnout vydání osob obviněných v USA z daňových úniků. Obecné kriminality se ale tato výjimka netýká.
Vydávací procedura podle švýcarských úřadů probíhá ve zkráceném řízení, kdy švýcarské ministerstvo spravedlnosti na americkou žádost bezprostředně reaguje. Pokud by zadržená osoba s takovým postupem nesouhlasila, musejí americké úřady podat do 40 dnů formální žádost o vydání.
Policisté v civilu zatýkali fotbalové funkcionáře v curyšském pětihvězdičkovém hotelu Baur au Lac. Na recepci požádali o klíče od pokojů podezřelých osob a následně je odvedli.
| Korupční skandály dopadly na vedení FIFA již v minulosti |
|---|
| Dva členové výkonného výboru FIFA byli v říjnu 2010 obviněni, že nabízeli za peníze své hlasy při volbě pořadatelů mistrovství světa v letech 2018 a 2022 v Rusku a Kataru. Nigerijec Amos Adamu dostal tříletý zákaz činnosti a pokutu 10 tisíc švýcarských franků (asi 207 tisíc korun). Prezident Oceánské fotbalové konfederace Reynald Temarii byl následně zproštěn obvinění z braní úplatků a dostal roční distanc za porušení regulí FIFA v oblasti loajality a diskrétnosti. Kromě nich byli potrestáni čtyři bývalí členové výkonného výboru FIFA celkem na dvanáct let. |
| Korupční skandál zasáhl také bývalého šéfa asijské konfederace a kandidáta na předsedu FIFA Mohameda bin Hammáma. Funkcionáři měli od Bin Hammáma údajně vzít nebo se domlouvat na úplatku ve výši 40 tisíc dolarů. Na oplátku měli pro Katařana hlasovat ve volbách FIFA proti tehdejšímu předsedovi Blatterovi. Bin Hammmán dostal v červenci 2012 doživotní distanc a poté, co jeho korupční jednání vyšlo najevo, ještě před volbou svou kandidaturu stáhl a křeslo udržel Blatter. |
| Bin Hammám čelil obvinění z korupce znovu v červnu loňského roku, kdy vyšlo najevo, že měl údajně dát přes pět milionů dolarů funkcionářům FIFA, aby při volbě pořadatele mistrovství světa pro rok 2022 hlasovali pro Katar. Také měl ovlivnit volbu ve prospěch Ruska na úkor Anglie při rozhodování o hostiteli turnaje v roce 2018. |
| V červenci 2012 zveřejnila FIFA dokument, podle kterého brali bývalý šéf FIFA Joao Havelange a někdejší šéf brazilského fotbalu Ricardo Teixeira v 90. letech úplatky ve spojitosti s prodejem televizních práv na MS. Oba se měli nezákonně obohacovat prostřednictvím společné firmy, nadace nebo rovnou od bývalého marketingového partnera FIFA společnosti ISL. Podle švýcarských vyšetřovatelů takto inkasovali platby v celkové výši 22 milionů švýcarských franků (zhruba 463 milionů korun). Havelange kvůli skandálu rezignoval na funkci čestného předsedy FIFA v dubnu 2013. K rezignaci byl také vyzýván Blatter, který údajně o všem věděl. Etická komise FIFA ale případ v dubnu 2013 uzavřela. |
| Poměry uvnitř FIFA podle listu The New York Times výrazně dokumentovalo rozhodování o pořadatelství MS 2018 a 2022. Podle mnoha pozorovatelů bylo nečisté od samého počátku. FIFA v roce 2012 zahájila vyšetřování a dílčí zpráva připustila nedostatky, které ale údajně výsledky hlasování neovlivnily. Z čela vyšetřovací komise odstoupil v prosinci 2014 americký právník Michael Garcia, který tak učinil na protest proti rozhodnutí, že výsledky nebudou kompletně zveřejněny. FIFA následně schválila kompletní zveřejnění zprávy vyšetřovatele Garcii týkající se možné korupce při volbě obou pořadatelů, ale dosud tak neučinila, má se tak stát až poté, co skončí aktuální vyšetřování pěti osob. |
