„Tuto aktivitu vnímáme nejen jako potřebnou i vzhledem k rozhodnutí Británie, ale i jako prostor pro celospolečenskou diskusi o skutečných výhodách a skutečných nevýhodách členství Slovenské republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci,“ řekl novinářům předseda LSNS Marian Kotleba.
Strana se rozhodla pro dvě petice, jedna se týká plebiscitu o odchodu země z EU a druhá o vystoupení Slovenska z NATO. Petice, pod které se mezi prvními podepsal Kotleba, LSNS zahájila před budovou slovenského parlamentu.
Pro vypsání referenda musí LSNS na pětimilionovém Slovensku získat alespoň 350 tisíc podpisů. „Neděláme si iluze. Vnímáme to jako dlouhodobou aktivitu nepochybně přesahující rámec jednoho roku,“ uvedl Kotleba.
LSNS označuje NATO za zločineckou organizaci a EU za novodobý žalář evropských národů. Zahájení sběru podpisů je podle Kotleby symbolickým začátkem obnovení suverenity a samostatnosti Slovenska.
Petici za vypsání lidového hlasování o vystoupení Slovenska z EU ohlásila LSNS po rozhodnutí voličů v Británii, kteří se minulý týden vyslovili pro vystoupení své země z EU. Kotlebova strana, která v březnových volbách překvapivě získala osm procent hlasů a poprvé se dostala do sněmovny, nakonec přidala i petici o vystoupení Slovenska z NATO.
Pro platnost referenda je podle slovenské ústavy nutné, aby se jej zúčastnila více než polovina oprávněných voličů. Právě na této podmínce ztroskotala až na jednu výjimku, a to referendum o vstupu Slovenska do EU, všechna dosavadní lidová hlasování.
Naposledy se tak stalo loni v referendu o ochraně tradiční rodiny. Kotleba řekl, že strana by chtěla prosadit snížení hranice účasti potřebné pro platnost plebiscitu na úroveň kolem 33 procent.
| Zeman by nebránil referendu o odchodu ČR z EU, sám by byl proti |
|---|
| Prezident Miloš Zeman stále podporuje přijetí zákona o celostátním referendu, nebyl by ani proti referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie. Sám by ale hlasoval proti vystoupení, řekl dnes v Bystřici pod Perštejnem. Vláda však v reakci na prezidentovo vyjádření uvedla, že nepočítá s žádnými referendy, které by zpochybňovaly členství Česka v EU či NATO. Podle opozice Zemanovy návrhy útočí na priority české zahraniční a obranné politiky posledních desetiletí. Občané, kteří seženou dostatečný počet podpisů, by po přijetí zákona mohli podle prezidenta navrhnout do referenda jakoukoliv otázku. „Proti těm, kteří říkají, že o tom (vystoupení z EU) by referendum být nemělo, já namítám, že občané mají právo rozhodnout, na co se chtějí zeptat a k čemu chtějí referendum mít,“ řekl prezident obyvatelům Bystřice. Připomněl, že přijetí zákona o obecném referendu už před několika měsíci podpořil v parlamentu. Pokud by se referendum případně týkalo vystoupení Česka z unie, Zeman uvedl, že by hlasoval proti vystoupení, protože k tomu má „tisíc a jeden důvod“. Jedním je podle něj to, že Česká republika každoročně dostává z unie o 200 miliard korun více, než do Bruselu vrací a podle prezidenta tak získává částku odpovídající pětině českého státního rozpočtu. „Jen blázen se vzdává tak velkého množství peněz. Je to cynický důvod, ale je to důvod,“ řekl Zeman. K obecnému referendu se Zeman podobně vyjadřoval také na čtvrtečním setkání s veřejností ve Velkém Meziříčí. Jeden dotaz z publika mířil na to, zda by lidé v Česku neměli po vzoru Velké Británie hlasovat o setrvání v Evropské unii, a také v NATO. Zeman v odpovědi uvedl, že prosazení zákona o obecném referendu nebude jednoduché, protože je to ústavní zákon a bude muset být přijat kvalifikovanou většinou oběma komorami parlamentu. „Bude to těžký proces, ale udělám, spolu s dalšími, všechno pro to, aby se tento zákon podařilo prosadit,“ řekl. Podle Zemana by v případě přijetí zákona mohli lidé vyvolat referendum třeba i o setrvání v NATO. Uvedl, že na rozdíl od jiných politiků by konání referend o takových závažných otázkách nebránil, ale zároveň by v nich říkal svoje argumenty, proč v těchto organizacích, jako je EU a NATO, zůstat. Normu o celostátním referendu, kterou poslala vláda do Sněmovny loni v červenci, musí jako ústavní zákon podpořit třípětinová většina poslanců i senátorů. Kabinet tak pro zákon musí hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci. Zeman při svém projevu ve Sněmovně 11. března doporučil poslancům zákon schválit. |
