Angela Merkelová (CDU) je proti tomu, aby se otázka přerozdělování uprchlíků spojovala s čerpáním evropských fondů. Krácení evropských fondů zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky, požaduje kandidát sociální demokracie na kancléře Martin Schulz (SPD).
"Tak to také nejde," řekla dnes Merkelová k Schulzovu návrhu. Není podle ní možné, aby se jednotlivé země ze svých závazků prostě vykoupily.
"To není evropská solidarita, kterou si představuji," poznamenala kancléřka s tím, že se chce nadále zasazovat za spravedlivé rozdělení běženců. Podle ní není možné prosazovat solidaritu v 90 procentech otázek, ale v této konkrétní ji odmítat. Naopak je podle ní možné vzít v potaz různou hospodářskou situaci nebo nezaměstnanost v evropských zemích.
Kancléřka dnes také vyjádřila přesvědčení, že některé evropské země by nebyly ochotnější přijímat běžence, i kdyby s nimi v létě 2015 o problematice více hovořila, než se rozhodla bez kontrol na hranicích přijmout uprchlíky přicházející přes Maďarsko. Tak masivní příchod běženců jako v roce 2015, kdy jich do Německa dorazilo 890.000, se podle ní ale už nesmí a nebude opakovat.
Nyní se podle Merkelové musí Evropa důsledněji zaměřit na boj proti příčinám migrace, mimo jiné na pomoc v tranzitních zemích i v zemích původu uprchlíků, tak aby tam lidé měli perspektivu a nemuseli je opouštět.
Mezi státy, které odmítají povinné přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie, patří země takzvané visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Praha odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů a žádné další už přijímat nechce.
Evropská komise v červnu vůči Česku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich postoji k přijímání uprchlíků zahájila řízení. Na větší solidaritu ostatních evropských zemí opakovaně apeluje Itálie, přes níž nyní do Evropy směruje nejvíce migrantů.
