Banka ve studii, kterou má deník E15 k dispozici, upozorňuje, že největším rizikem pro region je zhoršení situace v západní Evropě. „Negativní turbulence dosahují na východ a do Ruska, a to především dvěma hlavními kanály: poklesem cen komodit a obecným poklesem chuti riskovat,“ uvedla Piroska Nagyová z EBRD.
Snížení poptávky po komoditách a s tím spojený pokles cen dopadá hlavně na Rusko, které je největším světovým vývozcem energie, a ostatní komoditní exportéry, například ze Střední Asie. Česko podobně jako Polsko a Slovensko zase doplácí na odliv investic.
EBRD již Česko jako jediné z bývalého východního bloku nesleduje, poněvadž jej zařazuje do kategorie vyspělých ekonomik. Přesto se i výhledy domácí ekonomiky zhoršují – ministerstvo financí minulý týden snížilo výhled růstu HDP pro letošek na minus 0,5 procenta. Hospodářské oslabení v regionu předvídá i Moody’s Analytics. Ta mírně snížila prognózy růstu Česka, Polska i Maďarska. „Zhoršené rozpočtové výhledy nutí českou vládu rozvolnit úsporná opatření. Vzhledem k tomu, že český veřejný dluh je 44 procent HDP, tedy pod úrovní 55 procent HDP v Polsku a 81 procent v Maďarsku, není zde žádná bezprostřední potřeba škrtat tak drasticky,“ poznamenala Moody’s Analytics. Její sesterská ratingová agentura minulý týden Česku potvrdila rating na stupni A1 se stabilním výhledem.
Ani to ale neznamená, že pozice Česka je neotřesitelná. Britský institut Maplecroft včera zveřejnil analýzu, podle které by zhoršení krize v eurozóně ze zemí EU stojících mimo měnovou unii nejvíce odnesla Velká Británie následovaná Polskem, Maďarskem a Českou republikou.
Maplecroft podobně jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj varuje, že země visegrádské čtyřky jsou citlivé na krizi v eurozóně kvůli skladbě svého obchodu a provázanosti bank s měnovým blokem. „Dopady na tyto ekonomiky zahrnují snížení průmyslové výroby, ztrátu konkurenceschopnosti a státní dluhy, které by mohly dosáhnout neudržitelných úrovní kvůli stoupajícím výnosům dluhopisů,“ varovala Maplecroft. Mezi 17 ekonomikami, které podle studie čelí extrémnímu riziku v případě prohloubení krize, patří kromě visegrádských zemí či Skandinávie rovněž africké země vyvážející komodity nebo jinak silně závislé na stycích s eurozónou.
