Podle agentury AFP, která cituje ze zprávy, polovinu veškerého bohatství ve světě drží pouhé procento obyvatelstva, jehož příjmy v letech 1980 až 2012 ještě vzrostly ve 24 z 26 sledovaných zemí. Plných 70 procent obyvatelstva světa žije v zemích, v nichž ekonomická nerovnost v posledních třech desítkách let nepřetržitě narůstala.
Podle Oxfam poslední finanční krize sice ukrojila něco z majetku nejbohatších lidí, těm se už ale podařilo v období, kdy již začala polevovat, se dostatečně finančně zahojit.
Majetek procenta nejbohatších lidí v Číně, v Portugalsku nebo ve Spojených státech se od roku 1980 zdvojnásobil. I v zemích považovaných za více rovnostářské, jako je Švédsko a Norsko, se podíl příjmů jednoho procenta nejbohatších zvýšil o více než 50 procent.
Podle Oxfamu prohlubování nerovností je do značné míry zapříčiněno finanční deregulací, nepřehlednými daňovými systémy a pravidly usnadňujícími daňové úniky.
Způsobeno je to bohatou mocenskou elitou, která slouží hlavně svým vlastním zájmům. Organizace zároveň vyjádřila obavy, že bez přiměřených protiopatření bude ideál rovnosti příležitostí již pouhým přeludem.
I bohatí spadnou na dno
Rok 2013 nepřinesl jen kumulaci bohatství, ale i spektakulární pády z výsluní. Z žebříčku nejméně úspěšných miliardářů loňského roku, které sestavil deník Die Welt, jeden případ mezi ostatními vyčnívá. Zatímco mnoho boháčů přišlo o miliardy dolarů, jeden z dříve nejbohatších lidí světa spadl na úplné dno.
OBRAZEM: Miliardáři, kteří loni nejvíce prodělali
Brazilec Eike Batista byl kdysi s 34,5 miliardy dolarů osmým nejbohatším člověkem světa, kvůli krachu své petrochemické společnosti OGX ale přišel o všechno. Jen loni Batista prodělal 13,6 miliardy dolarů a nyní jeho majetek dosahuje záporných hodnot, konkrétně mínus 1,2 miliardy dolarů.
