Kurdové boří chalífát Islámského státu, pokračují v ofenzivě

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: reuters

Kurdské milice pokračují v rozsáhlé ofenzivě proti Islámskému státu (IS) v Sýrii. Daří se jim získávat území v provincii Hasaká, ležící na severovýchodě země, a odřezávat organizaci od jejích držav v Iráku. Velký útok na pozice militantů se chystá i tam, jeho cílem je osvobození Mosulu. Postup Kurdů však kalí obavy o osud desítek křesťanů, které islamisté v severní Sýrii zajali tento týden.

Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se Kurdům od vítězné bitvy o Kobani podařilo obsadit už sedm desítek vesnic. Jen od soboty v bojích padlo zhruba 130 příslušníků IS, druhá strana hlásí ztrátu sedmi lidí. Důstojník milice včera telefonicky informoval Reuters o tom, že se Kurdům podařilo přerušit strategické spojení mezi Sýrií a Irákem. „Pro IS je to hlavní tepna,“ podotkl.

Podle některých názorů se islamisté za ofenzivu mstí únosy křesťanů. „Chtějí ukázat, že jsou silní, hrají na náboženskou notu v době, kdy jsou těžce zasaženi,“ míní šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán. Včera zůstávalo nejasné, kolik křesťanů do rukou IS padlo, podle některých odhadů asi 150.

Nutný je americký výcvik

Podle nepotvrzených informací v těchto dnech militanti unesli i obdobný počet sunnitských muslimů v Iráku. V zemi se nyní chystá jarní operace, jež má Islámský stát vyhnat z Mosulu. Předpokládá se, že do úkolu bude potřeba zapojit přinejmenším dvacet tisíc příslušníků kurdských milic a vládních vojáků, kteří však musí získat výcvik a výbavu z USA.

Do země tento týden dorazila z Washingtonu zbrojní dodávka v hodnotě osmnácti milionů dolarů, jde především o pušky M16 a výstroj. Republikáni přitom kritizují zveřejňování informací o ofenzivě, které podle nich slouží nepříteli.

Přípravy na ni by měly být hotové do května. Není však vyloučené, že trénink iráckých vojáků bude trvat déle, podle některých názorů je jejich nasazení vzhledem k předchozímu výkonu v boji s IS riskantní. Washington však tvrdí, že nástup nové vlády armádu posílil. „Jsme přesvědčeni o tom, že za podpory amerického letectva budou na bitevním poli schopnější,“ citoval Bloomberg mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta.

Libye může být pro IS branou do Evropy
Islámský stát (IS) výrazně posiluje v Libyi. Podle odhadů tam působí tisíc až dva tisíce bojovníků organizace, operují jak v Tripolisu, tak na východě. Přestože je země původnímu působišti IS geograficky vzdálená, není tam aktivita IS podle expertů překvapivá. V řadách cizinců bojujících v Sýrii jich po Saúdské Arábii pochází nejvíce právě z Libye. Islamisté využívají vakua a mocenských sporů po pádu režimu Muammara Kaddáfího. Zem je pro ně atraktivní i kvůli nerostnému bohatství, a tak útočí na ropná pole. Podle expertů sice zatím stoupenci IS v Libyi mají jen lokální význam, pokud však zem konečně nezíská stabilní vládu, může se to časem změnit. Situace znepokojuje Itálii. Kromě velkého přílivu uprchlíků se obává, že by islamisté z pobřeží Středozemního moře mohli organizovat útoky na Evropu. Vyzvala OSN, aby se problémem zabývala.

Mapa konfliktů na Blízkém východěMapa konfliktů na Blízkém východě | e15

Egypt je v islamistických kleštích
Místní vláda je pod tlakem islamistů z východu i západu. Kromě boje s militanty na Sinajském poloostrově, ve kterém už zahynuly stovky příslušníků bezpečnostních sil, jí v současnosti přidělává starosti i dlouhá hranice s Libyí. Káhira se minulý týden zúčastnila leteckých úderů na pozice příslušníků Islámského státu v sousední zemi poté, co tam radikálové zavraždili dvacítku egyptských Koptů. Útok se nevyhnul kritice lidskoprávních organizací, protože při něm umírali i civilisté. Masakr křesťanů vyvolal exodus Egypťanů z Libye, podle některých zdrojů ji už opustilo na patnáct tisíc lidí. Prezident Abdal Fattáh Sísí tento týden podepsal nový protiteroristický zákon, jenž umožňuje snadné rozpuštění podezřelých organizací. Kritici však tvrdí, že bude snadno zneužitelný k potírání všech politických odpůrců vlády.
Chaos v Jemenu pomáhá al-Káidě
Strany jemenského konfliktu se sice minulý týden dohodly na vytvoření národní přechodné vlády, která má zemi spravovat, klid to však nepřineslo. Prezident Abdar Rabbú Mansúr Hadí, podporovaný USA a vlivnými arabskými zeměmi, se o víkendu dostal z domácího vězení. Následně odvolal svou rezignaci a snaží se znovu ovládnout chod státních institucí. Šíitští povstalci se včera zmocnili základny speciálních sil v metropoli San’á.
Západ má obavy, že krize v zemi posiluje al-Káidu na Arabském poloostrově (AQAP). V posledních týdnech organizace dosáhla několika úspěchů, obsadila vojenskou základnu, osvobodila některé vězně a zajistila si armádní techniku včetně tanků. Podle některých zpráv však část islámských bojovníků v Jemenu nedávno odvolala loajalitu k AQAP a přihlásila se k věrnosti Islámskému státu.