„Uspořádáme v Kurdistánu referendum. Budeme respektovat rozhodnutí našeho lidu. Doufáme, že jiní budou jednat stejně,“ řekl v rozhovoru pro BBC Barzání. Termín bude stanoven, až referendum odsouhlasí kurdský parlament a vznikne nezávislá volební komise, dodal.
Podle Barzáního vše, co se v poslední době odehrálo, dává Kurdistánu právo o nezávislost usilovat. S tím souhlasí i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je rozdělení země nutná odpověď na postup organizace Islámského státu v Iráku a v Levantě (ISIL), která v Iráku a Sýrii vyhlásila chalífát. ISIL zabrala dříve sporná území včetně okolí města Kirkúk, bohatého na ropu.
Parlament nedokázal zvolit Málikího nástupce
Rozštěpení země nahrává kromě bojů i nestabilní politická situace. Na svém prvním zasedání od dubnových voleb dnes nedokázal irácký parlament zvolit nástupce premiéra Núrího Málikího, kurdští a sunnitští zákonodárci následně parlament opustili. Na jméně nového předsedy vlády se totiž nedokázala shodnout ani Málikího šíitská strana. Naděje, že se podaří sestavit jednotnou vládu se širokou podporou veřejnosti, se tak opět ztenčily.
Kurdský prezident Barzání sice přiznává, že by setrvání v současném státě mohlo přispět k řešení irácké krize, na volbu o nezávislosti má ale Kurdistán podle jeho slov nárok. Kurdové již dlouho usilují o samostatný stát, stále však zůstávají rozděleni mezi Sýrii, Turecko, Írán a Irák.
Neklid v zemi narůstá, Obama posílí ambasádu
Situace na Blízkém východě se tak stále vyostřuje. V iráckém městě Tikrít došlo k dalším střetům mezi sunnitskými povstalci a vládními silami. Podle očitých svědků vláda do boje nasadila letadla, při bombardování města byl zasažen i palác bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Podle místních zdrojů agentury Reuters se rebelové mezitím v protiútoku zmocnili části nedaleké vojenské základny.
Americký prezident Barack Obama oznámil, že posílá dalších 200 vojáků na ochranu amerického velvyslanectví v Bagdádu. S touto novou posilou budou ozbrojené síly USA v Iráku a jeho okolí čítat na 750 amerických vojáků. Obama však vyloučil, že by se američtí vojáci měli připojit k irácké armádě.
