Vědci, kteří v posledních třech desetiletích zkoumají vazbu mezi hospodářskými turbulencemi a úmrtností obyvatel, v první zběžné analýze dat narazili na překvapivě silný nárůst sebevražd v období rozpuku a vrcholu finanční krize. Během ní se mimo jiné o třetinu zvýšil počet lidí bez práce.
Lidé v produktivním věku v devíti z deseti zkoumaných států si v tomto období sáhli na vlastní život výrazně častěji než v předešlém období. Zatímco do roku 2007 počet sebevražd klesal, v tomto bodě nastal obrat. Nárůst sebevražd v dalších dvou letech se v jednotlivých zemích pohyboval od 5 do 17 procent.
Právě v zemích nejvíce postižených krizí – Řecku a Irsku, stoupl počet sebevražd nejdramatičtěji: o 17 resp. 13 procent.
„Můžeme vidět, že v zemích, kde se nejvíc projevil zvrat v příjmech a bohatství, tedy v Řecku a Irsku, byl nárůst počtu sebevražd nejvyšší,“ uvedl pro Reuters David Stuckler, sociolog z britské Cambridge University, který se na analýze podílel. „A sebevraždy jsou jen špičkou ledovce. Nepochybně vedle toho rostl i počet nových případů deprese,“ dodal.
Vědci zkoumali vývoj sebevražd v 10 státech - Rakousku, Velké Británii, Finsku, Řecku, Irsku, Nizozemsku, České republice, Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku. Jejich pokles zaznamenali pouze v Rakousku.
Jak zvrátit varovný trend?
Výzkumníci jmenují jako jednu z možností, jak zvrátit zvyšující se počet sebevražd kvůli ekonomickým problémům, větší důraz na různé sociální programy. Spíš než rozdávání finančních dávek by ale podle nich pomohly programy podporující lidi k návratu do práce.
„Škrty v poskytování psychologické asistence a omezování rekvalifikačních programů může naopak statistiku ještě dál zhoršovat,“ myslí si Stuckler.
