Konzervárna Brivais Vilnis, která dříve zásobovala svými rybími výrobky celý Sovětský svaz, zažívá těžké časy. Na vině přitom není očekávatelná ztráta odbytišť po osamostatnění země.
Nejprve z firmy odešla skupina řidičů vysokozdvižných vozíků, kteří si našli práci na stavbě v Irsku. Následovali programátoři. Jako poslední konzervárnu opustili dělníci z výrobní linky. Dostali podobnou, ale výrazně lépe placenou práci v Norsku nebo Švédsku.
Dobrý zaměstnanec si může vydělat 500 eur měsíčně. Pokud má dům na venkově, pár prasat a zeleninu na zahradě, tak s tím může vyžít
„Loni v listopadu jsme hledali dvacet zaměstnanců a bylo téměř nemožné je sehnat,“ řekl deníku The Telegraph šéf konzervárny Arnolds Babris. „Dobrý zaměstnanec si může vydělat 500 eur měsíčně. Pokud má dům na venkově, pár prasat a zeleninu na zahradě, tak s tím může vyžít. V porovnání s jinými evropskými zeměmi je to ale velmi málo,“ vysvětlil, proč se zájemci nehrnou.
Výrobní linky Brivais Vilnis jsou zastaralé a jejích provoz je tam mnohem méně efektivní než u zahraniční konkurence. Firma ale nemá na investice peníze a tak jí nezbývá než šetřit na zaměstnancích. „Když ale do Litvy přijdou (zahraniční) investoři, ptají se, jestli máme lidi. A my musí říct, že nemáme,“ popsal začarovaný kruh Babris.
Odchod na Britské ostrovy
Situace konzervárny Brivais Vilnis není nijak ojedinělá, s významným nedostatkem zaměstnanců se potýkají i další firmy. Od vrcholu v roce 1990, kdy mělo Lotyšsko 2,6 milionu obyvatel, se země rychle vylidňuje. Hlavní exodus následoval v roce 2004 po vstupu do Evropské unie, kdy se pro Lotyše ihned otevřel britský a irský pracovní trh.
Další vlna následovala během ekonomické krize poté, co v roce 2011 vypršelo dočasné omezení pro vstup na německý pracovní trh. Nyní má Lotyšsko 1,9 milionu obyvatel, a pokud se naplní současné demografické předpovědi, v roce 2060 by v zemi mělo žít jen 1,3 milionu lidí.
Kromě emigrace za to může i nízká porodnost. Ta je s hodnotou 1,2 na rodinu druhá nejnižší v Evropě.
Lukrativní posty pro navrátilce
Loňská zpráva Evropské komise (viz. příloha) upozorňuje na dřívější britskou studii, podle které způsobuje rozsáhlá emigrace Lotyšsku trvalé hospodářské škody ve výši nejméně tří procent z růstu HDP. V případě, Bulharska, Litvy a Rumunska ekonomiky přicházejí dokonce o deset procent potenciálního růstu.
V čele snahy zvrátit nepříznivý trend a přilákat Lotyše zpět do vlasti stojí zvláštní velvyslanec pro diasporu Peteris Karlis Elferts. Riga například nabízí těm, co vystudovali v zahraničí, dobře placené posty ve státní správě. Organizuje také letní dětské tábor, jazykové školy a investiční konference a folkové festivaly pro Lotyše po celém světě, aby udržela při životě litevskou kulturu a litevštinu v zahraničí a zvýšila tak šanci, že emigranti se jednou vrátí domů.
Až na důchod anebo nikdy
Mnoho z nich to ale neplánuje. Podle lednového průzkumu Lotyšské univerzity se do vlasti nehodlá vrátit 30 procent emigrantů. Dalších 40 procent se chce vrátit, jen pokud nastanou „správné“ podmínky a 14 procent Lotyšů žijících trvale v zahraničí se plánuje vrátit až na důchod.
„Situace by se mohla změnit, pokud by Lotyši mohli vydělat dost na to, aby uživili své rodiny,“ uvedla spoluautorka průzkumu Inta Mierina. Většina emigrantů se podle ní stále cítí být součástí Lotyšska, ale jejich děti se ve stále větší míře asimilují a často neovládají Lotyštinu.
