„Bez Ameriky nebude Ukrajina nikdy stabilní,“ řekl Lukašenko, jehož režim USA i západní Evropa považují za nedemokratický a represivní. „Chce-li Washington, aby (na Ukrajině) zavládl mír a stabilita, musí se okamžitě k mírovému procesu připojit. Budou-li si to Rusko a USA přát, bude ukrajinský problém jednoznačně vyřešen,“ soudí běloruský vůdce.
Do diskusí o zastavení palby na východě Ukrajiny, kde od loňského dubna zahynulo už přes šest tisíc lidí, se ze západních mocností zapojila Francie a Německo. Ve Spojených státech se v současné době živě diskutuje o případném vyzbrojení ukrajinské armády, k němuž se ale Bílý dům přes naléhání mnoha kongresmanů zatím neodhodlal.
Lukašenkovi se představa amerických zbrojních dodávek na Ukrajinu nelíbí. „Bude to jen nový podnět k tomu, aby Rusko reagovalo,“ varoval.
Bělorusko zůstane samostatné
Běloruský prezident důrazně odmítl spekulace, že by se jeho země mohla vrátit do státního svazku s Ruskem. „Bělorusko se nikdy nestane částí Ruska. V Rusku je mnoho politiků s imperiálním smýšlením, kteří Bělorusko považují za ruské severozápadní předpolí. Tím se naše země nikdy nestane, stejně jako se nikdy nepustí do konfliktu s ruským sousedem,“ řekl Lukašenko.
Ukrajina podle prezidenta musí zůstat jednotná a územně celistvá. „K dosažení tohoto cíle je třeba plnit minské mírové dohody. Východ Ukrajiny si nepřeje, aby ho stihl osud Krymu. Je ale zapotřebí, aby Kyjev učinil vstřícné kroky,“ řekl Lukašenko.
Krize na Donbasu Lukašenkovi nečekaně vynesla politické body, protože běloruský vůdce, Evropou dlouhodobě kritizovaný, se v ukrajinském konfliktu ujal role prostředníka. Minsk se od loňského září stal hostitelem řady důležitých diplomatických jednání, jež letos v únoru vyvrcholila summitem Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska a uzavřením dohody o příměří v Donbasu.
