Maďarsko má s migranty víc problémů než Středomoří, tvrdí ministr

Szijjártó připomněl, že Maďarsko opakovaně upozorňuje na závažnost západobalkánské cesty, po níž běženci putují, ale Evropská unie doposud nedokázala podniknout účinné kroky. „Je na čase, aby EU začala tuto situaci brát vážně,“ řekl ministr podle agentury MTI.

Za „nepřijatelné a nepochopitelné“ přitom označil, že se pozornost stále soustředí na ilegální imigranty plující přes Středozemní moře, přestože jejich největší počet přichází do Maďarska.

Šéf maďarské diplomacie zopakoval, že Budapešť nepozastavila platnost mezinárodních a unijních pravidel, která se týkají migrantů, ale čelí vážným technickým a kapacitním problémům, neboť do země už letos vstoupilo přes 61 tisíc běženců. To je podle ministra také důvod, proč Maďarsko požádalo partnery v EU o trpělivost; jakmile budou tyto problémy vyřešeny, Budapešť opět začne zcela plnit dublinské nařízení týkající se azylantů.

Péter Szijjártó

Dublinské nařízení, které je účinné od 1. ledna 2014, stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do které žadatel vstoupil jako první na území unie.

Na Maďarsko se snesla z EU kritika, když mluvčí vlády Zoltán Kovács v úterý řekl, že Budapešť pozastavuje platnost evropské azylové dohody a nebude z unijních zemí brát zpět migranty bez příslušných dokumentů. Kovács uvedl, že důvodem je „ochránit maďarské zájmy“. „Loď je plná,“ řekl v narážce na vysoký počet ilegálních imigrantů, s nímž se jeho země v současné době potýká.

Den nato Szijjártó ujišťoval, že vláda o žádném pozastavení platnosti azylové dohody nerozhodla. Vysvětlil, že Maďarsko pouze nechce přijímat zpět běžence, kteří do Evropské unie nevstoupili poprvé na jeho území, nýbrž v Řecku.

Chtějí Maďarsku vrátit 15 tisíc imigrantů

Szijjártó v této souvislosti poznamenal, že spor mezi Maďarskem a EU se týká 11 členských států, které chtějí do Maďarska vrátit na 15 tisíc ilegálních imigrantů. Stanovisko Budapešti je podle něj takové, že tito lidé vstoupili na území unie nejprve v Řecku, a proto by měli být posláni tam.

Kritické reakce sklidilo již minulý týden také rozhodnutí maďarské vlády postavit na hranici se Srbskem čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, který by měl pomoci zabránit nekontrolovatelnému pronikání migrantů. Téměř všichni běženci totiž do Maďarska přicházejí přes Srbsko, které není členem EU.

Migranti jsou ochotní riskovat cokoli za lepší život v Evropě