„Naši turkičtí bratři nás přijali jako vlastní,“ prohlásil ve čtvrtek László Kövér. Předseda maďarského parlamentu a zakládající člen vládnoucí strany Fidesz. S ostatními turkickými národy dělí Maďary, alespoň podle poslance Kövera, „příbuzenství, sdílené tradice, jazykové podobnosti i historické vazby“. Maďaři se chystají také na Světové nomádské hry, na kterých se soutěží kromě jiného ve střelbě z luku a jedoucího koně, respektive lovu s pomoci sokolů.
Laszló Köver se takto vyjádřil na setkání parlamentních šéfů tzv. Rady spolupráce turkicky mluvících států (zkráceně Turkické rady). Organizace, která v tuto chvíli spojuje krom Turecka ještě Ázerbájdžán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Pozorovatelskými zeměmi je podle stránek rady kromě Uzbekistánu a Turkmenistánu už také Maďarsko.
Jakkoli jsou cíle skupiny oficiálně kulturní i ekonomické, experti se shodují, že dosud sloužila Turecku jako mocenský nástroj hlavně ve Střední Asii a na Kavkaze. Zprostředkovaně ale rovněž mezi všemi turkickými národy – ty žijí třeba i v Rusku, Číně nebo Íránu.
Teď se k této organizaci hlásí stále nacionalističtější Maďarsko vedené premiérem Viktorem Orbánem (Fidesz). „Mluvíme jedinečným jazykem, který je těm turkickým příbuzný. Mezi našimi národy jsme tím, který došel nejdále na západ. Přijali jsme křesťanství. Jsme tak křesťany žijícími na Západě, stále ale trváme na hunském, turkickém původu,“ uvedl v září na summitu Turkické rady maďarský lídr Viktor Orbán.
Zlí jazykové tvrdí, že cílem rady je nejen udržovat vliv Ankary na turkická etnika, ale i posilovat jejich kulturní sebevědomí. O vlastní historii se přetahují hlavně Kyrgyzstán s Kazachstánem, který před čtyřmi lety dostal políček ze severu. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy prohlásil, že Kazaši až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 „nikdy neměli vlastní stát“. Patrně z podobného pocitu vznikl v roce 2005 velkolepý, Kazachy hrazený snímek Nomád oslavující jejich státnost, který byl v USA kasovním propadákem přesto, že se na něm v roli producenta podílel Miloš Forman.
