Maďarsko se pustilo do nestandardních ekonomických opatření | E15.cz

Maďarsko se pustilo do nestandardních ekonomických opatření

Viktor Orbán, Maďarsko
Viktor Orbán, Maďarsko
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Petr Horký

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ačkoli premiér Viktor Orbán vyhlásil dluhům něco jako válku, po třech letech jde Maďarsko znovu k Mezinárodnímu měnovému fondu pro pomoc. Agentura Moody’s degradovala maďarské státní dluhopisy na odpad, totéž chce v únoru udělat Standard & Poor’s. Renomovaná zahraniční média spekulují, zda se zadlužené Maďarsko stane první středoevropskou obětí krize. Opravdu je situace na Dunaji tak vážná? A jak Orbánovu neortodoxní ekonomickou politiku hodnotí zahraniční investoři?

Ve třináctém budapešťském okrese stojí středně velké skleněné byznyscentrum pojmenované po českém výrobci koupelen Ravak. Moderní budova dobře symbolizuje, co se v Maďarsku stalo. Vyrostla v květnu 2008 na samém konci obřího stavebního boomu, po kterém realitní bublina praskla a následoval dodnes trvající pád.

„Letos je předpověď, že počet stavebních povolení bude kolem osmi tisíc, v roce 2008 jich bylo 42 tisíc. To je velký pokles,“ stěžuje si nad šálkem kávy plynnou slovenštinou László Vajányi, ředitel maďarské pobočky Ravaku. Firma prodává vany a sprchové kouty, tedy vybavení do koupelen, které se stavěním domů úzce souvisí. Jakýkoli pokles ve stavebnictví tedy ihned pocítí.

„V Maďarsku si lidé v roce 2004 až 2006 začali brát půjčky v eurech a ve švýcarských francích, které byly velmi přitažlivé z hlediska úroků. Teď to lidé řeší, a to bude ještě trvat. Stagnace ve stavebnictví bude trvat i příští rok,“ odhaduje Vajányi.

Na vrcholu před třemi lety dosahovaly tržby Ravaku dvou miliard forintů (necelých 170 milionů korun), zatímco letos očekává jen 1,3 miliardy.

Nejvyšší DPH v Evropě

Dalším problémem je pro Ravak klesající spotřeba domácností, za kterou může i politika vlády: Maďarsko zavedlo 27procentní daň z přidané hodnoty, nejvyšší v Evropě. Daň z příjmu naopak snížilo na velmi nízkých šestnáct procent.

„Z hlediska národního hospodářství to nebyl šťastný krok. Znamená to pro rozpočet velký výpadek. Oni ten schodek chtějí dorovnat zvýšením DPH, což také považuji za nesprávný krok. To zase může vést ke snížení vnitřní spotřeby, k nárůstu černého trhu. Schodek to nevyřeší, ten se bude muset zakrýt spoluprací s MMF,“ popisuje Vajányi.

Ekonomickým reformám Orbánovy vlády ale do budoucna celkově věří. Stejně jako mnoho Maďarů viní ze současné krize socialistickou vládu, která zvedla státní dluh na současných osmdesát procent HDP.

Budapešť Autor: E15 Petr Horky
Spekulace a realita. Při čtení varovných článků v zahraničním tisku vypadá Maďarsko mnohem neklidněji, než když stojíte u Dunaje. Obchody i restaurace jsou plné a na vánočních trzích hlučí davy turistů jako kdekoli jinde v Evropě.

Zákon proti nákupním centrům

Podobně jako Ravak uvažují i další české firmy, říká Vajányi, který je zároveň předsedou Česko-maďarského obchodního klubu sdružujícího 27 českých investorů v Maďarsku včetně Škody nebo třeba ČEZ. „Z členů nikdo odchod neplánuje. Vím o firmách, českých i maďarských, které už jsou ve ztrátě, ale očekávají, že vládní opatření časem přinesou výnosy a že se spotřeba zase zvýší,“ dodává Vajányi.

Skutečným poraženým Orbánových ekonomických opatření jsou ale odvětví, na které vláda uvalila mimořádné „krizové daně“. Maďarsko tím přišlo o lukrativní investice. Například výrobce brambůrků Chio kvůli takzvané hranolkové dani na nezdravé potraviny zrušil už schválenou stavbu továrny.

Zavedený retailový řetězec Delhaize chce z Maďarska odejít, své supermarkety Cora, Match a Profi nabízí k prodeji. Stavební firma Trigranite, druhý největší hráč na trhu s realitami, zase oznámil, že v nadcházejícím roce bude investovat na jiných trzích než v Maďarsku. Částečně za to může další z neortodoxních opatření, které Orbán definuje jako maďarskou cestu. Zákon zvaný plaza stop od nového roku zakazuje stavět nákupní centra větší než 300 metrů čtverečních, výjimku může udělit pouze vládní agentura.

Maďarsko Autor:

Nejvíc platí banky

Ovšem zdaleka nejvíc krvácet nechává Orbán a jeho ministr financí György Matolcsy finanční instituce. V loňském roce uvalila vláda na banky daň, která nejenže byla třikrát vyšší, než je ve světě běžné, ale banky jí musely zaplatit zpětně až do roku 2009. Další úder přišel letos v říjnu.

Orbán rozhodl, že úvěry a hypotéky ve švýcarských francích budou zadlužené domácnosti moci splatit v kurzu, který panoval před několika lety, kdy byl ještě forint silný, přičemž rozdíl zaplatí banky. Bylo to spíše populistické rozhodnutí, protože většina dlužníků na předčasné splacení hypoték neměla peníze.

Změnit názor maďarského premiéra se neúspěšně snažila i Evropská komise. „Řada zahraničních bank skončí letošní hospodaření v minusu jenom kvůli nové dani,“ uvedl analytik maďarské pobočky rakouské Raiffeisen Bank Zoltán Török.
Ačkoli Orbán banky přitlačil ke zdi, žádná se nechystá odejít. „Není tak lehké opustit nějakou zemi, když nikdo nechce koupit vaše pohledávky a majetek. Banky tedy alespoň zmenšují svou velikost, zavírají pobočky a propouštějí,“ vysvětluje Törok.

Zavření čtvrtiny poboček oznámila před týdnem Erste a expanzi v Maďarsku minulý čtvrtek poslala k ledu UniCredit. „Vláda ale není nepřátelská k firmám z oblasti průmyslové výroby. Naopak, život těchto firem se snaží všemožně osladit a přilákat více investic tohoto typu,“ doplňuje Török.

Maďarsko Autor:

Hýčkané automobilky

Osobnímu zájmu se těší hlavně automobilky, jež Orbán velebí ve svých mediálních vystoupeních. Velké automobilové projekty, které teď politici slavnostně otevírají, ale spíše zdědili od předchozích vlád, vysvětluje v kavárně v centru Budapešti János Samu, hlavní ekonom brokerské firmy Concorde. „Mít na svém území výzkumné centrum Audi nebo novou továrnu Mercedes by chtěla každá vláda na světě,“ zdůrazňuje.

Připouští však, že průmyslovou výrobu vláda upřednostňuje. „Oni moc nevěří službám, jež podle nich nemají takovou hodnotu jako skutečné, faktické produkty, které se dají vyvézt,“ říká Samu. I podle statistik tvoří výroba největší podíl zahraničních investic. Naopak investice do stavebnictví a finančních služeb jsou na tom nejhůře.

Že investiční klima v Maďarsku není nejlepší, dokazuje i fakt, že zahraniční firmy, které už tady jsou, reinvestují stále menší podíl zisků. V roce 2010 bylo reinvestováno deset až dvacet procent zisku. „Předtím byl tento podíl padesát procent a víc,“ připomíná Samu.

Co vlastně říká rating

Na otázku, co soudí o možném snížení ratingu, Samu jen krčí rameny. „Tyhle ratingy jsou vždy o pár týdnů pozadu. Investoři věděli, jak na tom Maďarsko je, i před snížením,“ říká ekonom. Navíc nyní, kdy hrozba snížení ratingu visí nad celou Evropou, už najednou situace nevypadá tak dramaticky.

Stejně tak je tomu se zahraničním tiskem: při čtení varovných článků v Economistu vypadá Maďarsko mnohem neklidněji, než když stojíte u Dunaje. Obchody i restaurace jsou plné a na vánočních trzích hlučí davy turistů jako kdekoli jinde v Evropě.

Problém Maďarska je spíše politického rázu. Neortodoxními opatřeními, které nemají v Evropě obdoby – ještě nepadla zmínka o znárodnění soukromých penzijních fondů – se Maďarsko stává terčem kritiky a ztrácí důvěryhodnost investorů. To se ukázalo i v pátek, kdy ztroskotala jednání o půjčce MMF a vyjednávači předčasně opustili Budapešť. Vadil jim především chystaný zákon o centrální bance, další z „nekonvenčních“ opatření.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video