Na jakou otázku budou lidé odpovídat?
„Má Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo z Evropské unie vystoupit?“ Následně musí hlasující zaškrtnout jednu z možností: „Zůstat členem Evropské unie“ nebo „Vystoupit z Evropské unie“.
Kdo může hlasovat?
Všichni občané Velké Británie, Irska a zemí Commonwealthu starší 18 let, kteří trvale žijí v Británii. Zúčastnit se mohou i Britové žijící v zahraničí, kteří se v posledních 15 letech objevili v registru voličů, tedy v praxi ti, kteří žijí v zahraničí méně než 15 let. Na rozdíl od parlamentních voleb se mohou referenda zúčastnit i členové Sněmovny lordů a občané zemí Commonwealthu žijící na Gibraltaru. Právo hlasovat bude naopak upřeno obyvatelům korunních závislých území, tedy ostrovům Man, Jersey a Guernsey.
Jaká jsou pravidla kampaně?
Volební komise vybrala dvě oficiální kampaně – Vote Leave a Britain Stronger in Europe – které získali přístup ke státní podpoře ve výši až 600 tisíc liber. Celkové výdaje každé kampaně nesmí překročit sedm milionů liber. Organizace, které se do 15. dubna neregistrovaly jako oficiální podporovatelé jedné z kampaní, nesmí na propagaci svého názoru před referendem vydat více než deset tisíc liber.
Kdy hlasování proběhne?
Ve čtvrtek 23. června. Volební místnosti se otevřou v sedm hodin ráno, hlasování skončí v deset hodin večer.
Kdy budou známy výsledky?
Sčítání začne ihned po uzavření volebních místností a výsledky budou oznámeny na radnici v Manchesteru, jakmile budou sečteny všechny hlasy. To se může například kvůli špatnému počasí protáhnout, protože hlasovací lístky z některých odlehlých ostrovů sváží lodě do sčítacích center. Už během noci ale volební komise bude oznamovat průběžné výsledky a BBC odhaduje, že v pátek okolo čtvrté hodiny ranní by již mohlo být jasno, která strana má navrch.
Co se stane, když voliči podpoří brexit?
Ministerský předseda David Cameron už dříve uvedl, že v tomto případě spustí proces vystoupení členského státu podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Tím by měl odstartovat dvouletý proces jednání o podmínkách ukončení členství. Například Předseda Evropské rady Donald Tusk ale nedávno odhadl, že jednání mohou trvat až sedm let. Další mluví o desetiletém procesu.
Co se stane, když voliči podpoří další členství v EU?
V prvním okamžiku nejspíš nic. Londýn nicméně dal jasně najevo, že reformní proces, který vytyčil britský premiér David Cameron s ostatními členy osmadvacítky během únorových jednání Unie, musí pokračovat. Londýn mimo jiné prosazuje změnu pravidel svobody pohybu, která by Británii usnadnila odmítání ilegálních imigrantů. Za další priority Cameron považuje boj s terorismem, omezení přílišné regulace a dojednání více obchodních dohod mezi EU a zbytkem světa. Ministerský předseda chce na prosazení svých cílů využít britské předsednictví EU v příštím roce.
