Ale zatímco rozšířený Panamský průplav byl slavnostně otevřen na konci června, Mariel nabírá i přes hektické úsilí víc než čtyř tisíc dělníků a inženýrů zpoždění. „Pro lodě typu Post-Panamax bude vyhlouben v roce 2017,“ uvedl generální ředitel přístavu Charles Baker. Zpoždění vzniklo právě při bagrování dna Marielského zálivu na hloubku 18 metrů, která je pro obří nákladní lodě nezbytná.
Přístav Mariel sází také na to, že nedaleká Nikaragua chce v budoucnu otevřít mezi Atlantským a Tichým oceánem druhý průplav. To by Marielu přineslo další lodní zákazníky. Projekt nikaragujského průplavu ale zatím zůstává kvůli nedostatku peněz jen na papíře a je otázka, zda se vůbec začne hloubit (viz tabulka).
Přístav Mariel, který leží asi 30 kilometrů západně od kubánské metropole Havany, tak stagnuje a roste zde zatím hlavně speciální zóna volného obchodu. Do té Kuba láká zahraniční investory na desetileté daňové prázdniny, zjednodušenou administrativu i na další pobídky. Vybudování zóny stálo miliardu dolarů, což ze dvou třetin spolufinancovala Brazílie.
Vedle několika drobnějších investorů do zóny zatím jako největší hráč letos ohlásil vstup mezinárodní koncern Unilever. Postaví tu za 35 milionů dolarů továrnu na výrobu mýdel, šamponů či zubní pasty. Výrobna, která má být spuštěna v roce 2018, by měla zaměstnat na 300 Kubánců. Unilever už dříve na Kubě působil, před pěti lety se ale ze země stáhl kvůli sporům o to, kdo má mít většinu ve vedení místního podniku. V nyní nově založeném joinventure bude mít Unilever podíl 60 procent a Kuba prostřednictvím svého státního podniku Intersuchel zbylých 40 procent.
V zóně Mariel také investuje například belgická podnikatelská rodina Croonenberghsových, která vložila osm milionů dolarů do dvou továren na výrobu vodních filtrů nebo elektrických ovladačů. Agentura AP ale citovala výkonného ředitele belgické společnosti Benoita Croonenberghse, který poukázal na zatím nedostatečnou infrastrukturu: „Kromě nás tu nikdo neinvestuje. Investoři musejí vidět, že tu něco funguje.“ Kubánské úřady nicméně uvedly, že v současnosti řeší zájem minimálně dalšího tuctu firem o vstup do volné zóny. Přístupná je i českým firmám. Kuba by ráda v Marielu viděla mimo jiné výrobce strojů pro energetiku.
| Plán průplavu rozdělil před volbami Nikaraguu |
|---|
| Nový průplav mezi dvěma oceány chce v Nikaragui v horizontu pěti let otevřít čínské konsorcium HKND miliardáře Wang Jinga. V tuto chvíli už měl být hlouben, investor ale start odložil. Příčinou je nejspíš hledání peněz, protože náklady na celý projekt mají být až padesát miliard dolarů. |
| Minimálně jeden příkop ale pospávající projekt už v Nikaragui vykopal. Rozdělil veřejnost. Zatímco příznivci levicové vlády Daniela Ortegy a lidé v oblastech vzdálených od budoucího kanálu projekt podporují, farmáři a podnikatelé žijící podél plánované trasy jsou ostře proti. „Kanál nepomůže nikomu z prostých lidí. |
| Všechny zisky půjdou bohatým,“ míní farmář z oblasti Río Brito, kterého citovala televizní stanice al-Džazíra. Kvůli stavbě kanálu bude muset být přesídleno 30 až 60 tisíc lidí a v cestě mu stojí také několik unikátních přírodních lokalit. Proti stavbě tak proběhlo dosud už přes 60 velkých demonstrací. A minulý měsíc byla z Nikaraguy vyhoštěna šestice zahraničních ekologických aktivistů, kteří spolupracovali s protestujícími farmáři. |
| Vláda projekt hájí tím, že by mohl během tří let zdvojnásobit HDP země a vytáhnout životní úroveň více než 400 tisíc lidí nad hranici chudoby. V otázce ochrany přírody uzavřela minulý měsíc smlouvu s ekologickou organizací FUNDAR, jež má dopady na životní prostředí hlídat. „Dohoda je pro stavbu kanálu důležitým krokem,“ míní Laureano Ortega, syn prezidenta a člen komise pro dozor na průplavem. |
| Projekt bude tématem, jež zřejmě rozhodne letošní důležité všeobecné volby. Ty se budou konat 6. listopadu. Pokud by vyhrála opozice, je možné, že bude projekt zrušen. Nebylo by to poprvé. Od objevení Ameriky jde totiž v pořadí už o 73. plán na vybudování průplavu v Nikaragui. Nerealizoval se nikdy žádný. |
