Merkelová chce prosazovat lepší ochranu hranic Řecka a Turecka

Migranti v severořeckém pohraničním městě Indomeni

Migranti v severořeckém pohraničním městě Indomeni Zdroj: ctk

Německá kancléřka Angela Merkelová považuje za krok k řešení uprchlické krize zajištění turecko-řecké hranice, což také ve čtvrtek a v pátek bude prosazovat na summitu Evropské unie. Dnes to řekla ve Spolkovém sněmu. Vytvořit plot na pevnině a skrýt se za ním podle kancléřky není evropská odpověď na situaci.

„Náš společný cíl je znatelně a trvale snížit počet běženců a zároveň nadále pomáhat lidem, kteří naši pomoc skutečně potřebují. Spor se vede jen o to, jak bychom toho měli dosáhnout,“ řekla Merkelová. „Samo sebou se rozumí, že se vší silou zasadím o to, aby se evropsko-turecký postup prosadil jako ta cesta, po níž se vyplatí jít,“ uvedla.

Na základě dohody mezi EU a Tureckem by mělo být možné lépe bránit pašerákům v dopravě uprchlíků přes Egejské moře a běžence vracet zpět do Turecka. Podle Merkelové to umožní znovu uzavřít vnější hranici schengenského prostoru mezi Řeckem a Tureckem, která je v současnosti pro postup tisíců uprchlíků klíčová.

„Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy také u italských břehů,“ řekla Merkelová. EU podle ní nemůže reagovat na uprchlickou krizi tak, že na pevnině vybuduje plot, kterým se oddělí od pobřežních států, a bude říkat, že se jí jejich problémy netýkají.

Zatímco Merkelová sází na spolupráci s Tureckem, země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) hovoří o takzvaném plánu B, který by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska.

Je mimo pochybnost, že dlouhodobě k nám bude přicházet méně lidí jedině tehdy, když se budeme angažovat v místech, odkud přicházejí, a odstraníme důvody, kvůli nimž s vydávají na útěk

Šéfka poslanců německé strany Levice Sahra Wagenknechtová, která vede německou parlamentní opozici, dnes vyjádřila pochopení pro odpor středoevropských zemí k plánům Merkelové.

Podle ní to je důsledek toho, že bylo Německo příliš arogantní v postoji k ostatním evropským zemím. „Kdo si myslel, že je možné vládnout Evropě z Berlína, se nesmí divit, že teď čelí protivětru,“ řekla Wagenknechtová.

Merkelová dnes před poslanci zopakovala, že dlouhodobě lze uprchlickou krizi vyřešit jedině v zemích, odkud běženci pocházejí. „Je mimo pochybnost, že dlouhodobě k nám bude přicházet méně lidí jedině tehdy, když se budeme angažovat v místech, odkud přicházejí, a odstraníme důvody, kvůli nimž s vydávají na útěk,“ řekla.

Merkelová také vyjádřila spokojenost k postojům německého obyvatelstva v uprchlické krizi. „Přes všechnu kritiku průzkumy ukazují, že je stále přes 90 procent Němců přesvědčeno, že lidé, kteří utíkají před terorem, válkou a pronásledováním, by měli mít možnost získat v Německu ochranu. To mi připadá skvělé,“ řekla Merkelová.

Východoevropský tisk: Merkelová je v izolaci, přesto odmítá přiznat chybu