Kancléřka na setkání německých podnikatelů označila svou zemi za „stabilizující kotvu a motor růstu“ Evropy a prohlásila, že Evropa by měla začít mluvit o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eura. Poukázala na to, že ještě před deseti lety Německo v tradičních měřítcích konkurenceschopnosti, zejména v nákladech na jednotku pracovní síly, za Francií zaostávalo.
Nyní však získává Německo podle Merkelové ve všech ukazatelích „rostoucí náskok“. To je „téma, o němž by se přirozeně mělo v Evropě mluvit“, řekla kancléřka podle agentury Reuters.
S neobvyklou kritikou přišla Merkelová poté, co se Hollande ve středu Elysejském paláci setkal s předáky německé levicové opozice, s nimiž se podle vyjádření účastníků ve všem podstatném shodl. Podle pozorovatelů však bylo setkání jasným porušením protokolu, a bylo tak jasným krokem proti Merkelové, která Hollandea v Paříži ještě nenavštívila. Podle analytiků to byla Hollandeova odveta za to, že se s ním Merkelová nechtěla setkat, když vedl prezidentskou kampaň.
Hollande začíná plnit sliby. Jdou proti německému kurzu
Socialista Hollande minulý měsíc nastoupil do Elysejského paláce s cílem přesměrovat eurozónu k vládní podpoře růstu a odklonit ji od německého důrazu na vládní úspory a tržní reformy. Nedávno oznámil první slíbené protireformní kroky, když navrhl vrácení věku odchodu do důchodu pro některé slupiny zaměstnanců zpět na úroveň před důchodovou reformou předešlého prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Nová vláda také ve snaze zastavit růst nezaměstnanosti nastínila plány prudce zvýšit firmám náklady propouštění. To ovšem podle ekonomů povede jen k dalšímu růstu nezaměstnanosti a jde přesně proti směru reforem v Itálii a Španělsku.
Hollande navíc ve čtvrtek na návštěvě Říma předložil vlastní návrhy na řešení dluhové krize eurozóny. Mimo jiné chce diskutovat o emisích eurobondů, založení společného fondu pro splácení státních dluhů nebo bankovní licenci pro záchranný fond ESM, což všechno Berlín odmítá.
Francii Merkelová kvůli tomu nepřímo obvinila z podkopávání důvěry mezi evropskými partnery a z „falešné“ debaty. „Stavět proti sobě ekonomický růst a rozpočtovou úspornost je o ničem. A průměrnost by se neměla stát (v eurozóně) normou,“ prohlásila podle listu Le Monde kancléřka.
Osa Paříž-Berlín přestává fungovat v kritickém období
Rozpory mezi dvěma klíčovými zeměmi EU se objevují v době pro eurozónu kritické. Už v neděli mohou výsledky řeckých voleb znamenat začátek rozpadání měnové unie, pokud v nich zvítězí radikální levice, která odmítá podmínky mezinárodní záchranného úvěru pro zadluženou zemi.
Napětí mezi oběma zeměmi se zvýšilo do takové míry, že francouzský premiér Jean-Marc Ayrault cítil nutnost popřít, že by se Paříž snažila vytvořit jednotnou frontu s Itálií a Španělskem proti Merkelové a jejímu tlaku na úspory a strukturální reformy. Sarkozyho konzervativní strana UMP dnes ve světle Hollandeových kroků obvinila socialisty, že kvůli nesouhlasu s Merkelovou „sabotují“ dialog mezi oběma zeměmi a rozbíjejí tradiční spojenectví.
Merkelová dnes zopakovala, že další zadlužování na podporu růstu je neudržitelné, a znovu se vyslovila proti společnému garantování dluhů zemí eurozóny a vydávání eurobondů. Z návrhů Paříže přijímá jen ty víceméně kosmetické jako posílení kapitálu Evropské investiční banky, přesměrování fondů EU, zvýšené financování infrastruktury a daň z finančních transakcí.
