Protivníci se v devadesát minut dlouhé diskuzi dotkli zejména tří námětů, do značné míry podstatných i pro další země.
1. Německá prosperita
Opoziční lídr znovu zopakoval, že hodlá bojovat za větší sociální spravedlnost. „Férovější“ Německo chce vytvořit mimo jiné zvýšením daní pro bohaté a zavedením minimální mzdy. Zdůraznil, že sedm milionů lidí v zemi v současnosti vydělává méně než 8,5 eura za hodinu.
Konzervativní politička, sázející na obraz spolehlivé průvodkyně těžkými časy, opáčila, že její soupeř svými plány ohrožuje prosperitu země a současnou nízkou míru nezaměstnanosti. Německo je motorem evropského růstu, zdůraznila.
2. Krize v eurozóně
Útočnější Steinbrück však kancléřku obvinil z toho, že dusí ekonomiku problémových jihoevropských států přílišným důrazem na škrty. „Držel bych se odlišné krizové strategie. Samozřejmě je v těchto zemích zapotřebí rozpočtové konsolidace, ale ne smrtící dávky,“ řekl. Poznamenal, že poválečnému Německu se také dostalo velké pomoci. „Pro všechno jste hlasoval,“ opáčila však klidná Merkelová, aby připomněla, že SPD vládní plány v parlamentu podpořila.
3. Program NSA
Pod zřejmě největší tlak dostal sociální demokrat křesťanskou demokratku ve chvíli, kdy hovořili o kauze tajného programu americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), která vyvolala mezi Němci velký rozruch. Obvinil ji z přílišné pasivity ohledně ochrany německých zájmů.
Merkelová připustila, že si neuvědomila skutečný rozsah aktivit NSA. Věří prý ale ujištění Bílého domu, že agentura přístupu k německým údajům nezneužila. Na dotaz, proč tedy Berlín s Američany připravuje smlouvu, která by zamezila vzájemné špionáži, odpověděla vyhýbavě.
Josef Hladík: Volby v Německu: Téměř přátelský zápas
