Merkelová s velkou delegací byznysmenů zahájila o víkendu návštěvu v Čcheng-tu, metropoli provincie S’-čchuan, kde působí na 160 německých firem. Jednu ze svých továren zde má i Volkswagen, který tam plánuje zvýšit kapacity na 600 tisíc vozů ročně. Firma navíc dostala povolení vybudovat v zemi další dva podniky. Včera kancléřka přihlížela podpisu smlouvy o nákupu stovky helikoptér od Airbusu v hodnotě až 300 milionů eur. Lufthansa v zemi uzavřela dohodu o posílení spolupráce s Air China.
Čína byla loni po Nizozemsku druhým nejvýznamnějším dovozcem do Německa a pátým největším odběratelem jeho zboží. Obchod přitom výrazně nabral na objemu od počátku tisíciletí. Zatímco v roce 2000 se Čína na německém exportu podílela z 1,6 procenta, loni to bylo přes šest procent.
„V našich vzájemných vztazích jsme měli zlatou dekádu,“ řekl listu New York Times berlínský politolog Sebastian Heilmann. Podle něj se obě ekonomiky dobře doplňují. „Německo poskytuje Číně produkty potřebné pro industrializaci, například stroje, speciální chemikálie a elektronické výrobky. Po čínském spotřebním zboží se svými velmi rozumnými cenami je na druhé straně v Německu velká poptávka,“ uvedl.
Čínská poptávka klesá
Podle expertů je ale možná tato éra u konce. Uvádějí, že činnost německých firem v asijské velmoci komplikuje řada faktorů. Připomínají, že současná protikorupční kampaň omezila poptávku po zahraničním zboží. Místní firmy se navíc stávají stále větší konkurencí. Mnohé německé společnosti si stěžují na přetrvávající problémy s ochranou duševního vlastnictví. „Přestože bylo v několika uplynulých letech dosaženo pokroku, je úroveň stále nedostatečná,“ řekl Deutsche Welle specialista na Německo z pekingské univerzity Liou Li-čchü.
Z nedávného průzkumu mezi evropskými podnikateli vyplývá, že kvůli slábnoucí čínské ekonomice, sílící pozici místních společností, rostoucím nákladům a přetrvávajícím problémům s úřady hledají alternativy. Jejich zájem expandovat do říše středu meziročně poklesl z 86 procent na 57.
| Došlo i na citlivá témata |
|---|
| Státníci hovořili i o vzrůstajícím napětí v regionu. Li Kche-čchiang očividně v reakci na japonskou změnu interpetace ústavy připomněl „válku, kterou japonští militaristé začali proti Číně“. Podle zdroje Reuters se ale Berlín nechce nechat vtáhnout do sporů mezi Pekingem a Tokiem a přirozeně nemá rád připomínky válečné minulosti. Premiér zase zřejmě musel vyslechnout zmínky o lidských právech. |
