Město jako laboratoř. Nová vídeňská čtvrt využívá fotovoltaiku i teplo z aut
Výstavba nové čtvrti Aspern patří mezi nejzásadnější projekty vídeňské radnice za posledních několik dekád. Místo, kde před lety bývalo letiště, se má stát domovem celkem pro 25 tisíc lidí. Ti budou žít v urbanisticky propracovaném prostředí, kteé je navíc šetrné k životnímu prostředí. To s sebou nese také mnoho výzev, například s ohledem na obnovitelné energetické zdroje. Právě proto se má Aspern stát pokusnou laboratoří, z které se nové poznatky mohou přesunout do celého světa.
Stačí nasednout v centru Vídně do metra a vézt se asi půl hodiny. Nejdříve pod zemí, následně vlak vyjede nad povrch a další část cesty pokračuje na betonové konstrukci vysoké asi deset metrů. Než vlak zajede do depa, může se zdát, že stavět podobně nákladnou trať je na kraji Vídně zbytečné. Čilý stavební ruch však napovídá, že v této části města vzniká něco, co je na české poměry nepředstavitelné. Při realizaci se spojilo několik veřejných i soukromých subjektů, jež utvořily vzájemný joint-venture.
V současnosti je hotová asi třetina projektu, který nyní obývá přibližně sedm tisíc lidí. Po dokončení zde bude mít svůj domov minimálně pětadvacet tisíc obyvatel. Nadzemní dráha však do Aspernu vedla ještě před tím, než se do novostaveb nastěhoval úplně první člověk, stejně tak jako má před postavením celého projektu v roce 2028 vzniknout na jeho okraji nová dálnice.
Přesto, že nová čtvrť stále není hotová, neznamená to, že by první obyvatelé žili na staveništi. Ulice i dětská hřiště působí, že na místě stojí již několik let. Malé obchody v podloubích a přízemích obytných domů nekrachují, také proto, že se vídeňská radnice rozhodla pro razantní krok – v oblasti zatím nevznikne žádný obchodní dům, vše mají obstarat jednotlivé obchody v ulicích města. Ty však přes čilý pohyb obyvatel působí prázdně. Ačkoliv se šířkou mohou rovnat například s pražskou magistrálou, mají v každém směru jen jeden pruh. Zbývající prostor zabírají travnaté pásy, cyklostezky a hlavně chodníky.
„Lidem nechceme dát důvod, aby měli nutně auto,“ říká Georg Pammer z Aspen Smart City Research (ASCR), organizace, která zkoumá, jak život ve městě funguje. Dopravu po čtvrti mohou obstarat například sdílená kola, v budoucnu spojení s městem zajistí také tramvaj. Také proto zde na jeden byt připadá 0,7 parkovacího místa. Ta se navíc z drtivé většiny nacházejí v podzemních garážích.
Pozornost ASCR se však zaměřuje i na větší výzvy, než je řešení dopravy. V rámci výzkumu energetické náročnosti a obnovitelných zdrojů sleduje tři městské budovy – obytný dům, školu a vysokoškolské koleje. Ačkoliv patří Rakousko mezi země s jedním z největších podílů obnovitelné energie v síti, kombinace produkce a spotřeby v rámci jedné městské čtvrti je pro energetiky stále neznámou.
„Z pohledu technologií jsme v Aspernu použili jen konvenční technologická řešení, tedy nic mimořádného,“ vysvětluje Pammer. Důvod je jasný, nemá se jednat o izolované laboratorní prostředí, ale zpracovávání poznatků z praxe. Obytná budova tedy sice splňuje jistá kritéria energetické nenáročnosti, nedosahuje ale parametrů pasivní stavby. Stejně tak jako tisíce domů po celém Rakousku. Záměrně využívá takové technologie, které je možné právě do běžných budov instalovat. Na střeše se nachází fotovoltaické panely a solární ohřev vody, stejně tak jako tepelná čerpadla ukládající energii do země. Vysokoškolské koleje zase disponují bateriovým úložištěm, školní budova je dokonce energeticky soběstačná, případně produkuje nadbytek energie.
A právě transfer elektřiny na trh je klíčovým bodem výzkumu. Pro jeho potřeby v Aspernu vznikla „chytrá“ rozvodná síť, ve které je možné najít 24 transformátorů, bateriová úložiště a desítky senzorů monitorujících situaci v síti. „S decentralizovanou produkcí přichází naprosto odlišný způsob používání sítě,“ myslí si Pammer.
Řešením situace je zpracovávání toků elektřiny do velkých dat a algoritmů tak, aby město mohlo pracovat s nedostatkem, a především přebytkem elektřiny. Když bude předpověď počasí hlásit slunečný den, bude možné síť připravit na to, aby přebytky posílala do baterií, termálního ohřevu a nebo v případě vyšších cen energií distributorovi do sítě. A pokud by ani jedno nebylo možné, tak aby systémy dokázaly odpojit potřebná zařízení.
Energetickému managementu přitom pomáhají samotní obyvatelé. V bytech se například nachází podlahové topení, tedy pomalý systém, jež nezatěžuje síť jednorázově. Obyvatelé mají rovněž k dispozici mobilní aplikace, které hodnotí jejich energetické chování. Pokud tak pračku zapnou mimo špičku, v rámci flexibilního tarifu zaplatí méně. Cílem je tak prodávat energie ve vhodný čas, čemuž právě predikce chování sítě pomůže. Díky tomu nebude muset město přistupovat k dalším investicím, pokud ji dokáže využívat ve správný čas.
Obdobný postup přitom bude možné aplikovat i v případě masovějšího nástupu elektromobilů. „Běžné nabíječky by pro síť neměly být problémem,“ vysvětluje Pammer, který však vidí možný problém v případě rychlonabíječek. V případě masivní elektrifikace bude muset Aspern síť posílit, případně vyhradit dané časy, kdy bude možné si vůz nabít. Čím rychleji ho pak budete potřebovat, tím více zaplatíte.
Ačkoliv je výzkum energetických technologií ve městě ve svém počátku, má již první reálné výsledky. Jedním z nich je poznatek týkající se podzemních garáží, ve kterých se kumulovalo příliš tepla z automobilů. Ve zkušební budově tak město ASCR nainstaloval vzduchové kompresory, které nadbytečné teplo rozvádí po budově. Nadmíru kladné výsledky přináší také geotermální úložiště v zemi, ze kterých budovy získávají více energie, než do nich vložily.
Na projekty má v současnosti ASCR více než 40 milionů eur, čímž se řadí mezi největší organizace svého druhu v Evropě i na světě. Projekt má přitom jasný komerční cíl aplikovat poznatky i jinde, také proto se na něm podílí například technologický gigant Siemens.
I přesto má projekt jistá lokální specifika. Zatímco obdobná řešení po celém světě se soustředí také na úsporu vody a energetické náročnosti spojené s její úpravou, Rakušany toto netrápí. Díky mohutným zásobám v Alpách není nedostatek vody v zemi tématem. Naopak stále častěji se řeší alternativní zdroj energie z větru. Některé části Rakouska využívají právě pouze elektřinu z větru, místním lidem se však už přestávají zamlouvat, především kvůli hluku a estetické stránce. V Aspernu tak žádné větrníky nenajdete. Aspoň prozatím.
