Mezi nejvlivnější mladé rozhněvané muže Evropy jej zařadil britský list The Guardian. V americkém časopisu Time zase figuroval v žebříčku „Deseti lídrů příští generace“. Řeč je o dvaatřicetiletém rakouském kancléři Sebastianu Kurzovi. Seznamte se.
Letošní červen se dá označit za měsíc, kdy Evropa výrazně změnila postoj k řešení stále trvající migrační krize. Výrazný vliv na změnu kurzu má nesporně i muž stojící v čele rakouské vlády. Rozhodným postojem k migrační politice nejprve dotáhl na konci roku 2017 k nečekanému vítězství v předčasných volbách lidovou stranu a posléze získal i pevnou pozici nejoblíbenějšího politika v zemi. To vše i díky velkému osobnímu kouzlu. „Kurz je navenek okouzlující, ale uvnitř velice tvrdý,“ říká rakouský politolog Reinhard Heinisch.
Vládní koalici sestavil Kurz se Svobodnou stranou. Rakousko je dnes v Evropě jedinou zemí, v jejímž kabinetu zasedá strana označovaná za krajní pravici nebo pravicové populisty. Svobodní, už bez Jörga Haidera, mají ve vládě post vicepremiéra a mimo jiné řídí i ministerstva zahraničí, vnitra a obrany. Nejsou slabším partnerem lidovců. Také už proti nim, jako když byli poprvé vládní stranou, neprotestuje Evropa. Doba se změnila.
Kurz hned během prvních měsíců vládnutí představil řadu opatření, která mají odradit migranty od úmyslu zvolit si Rakousko za zemi pro nový život. A poté co stát, kterému vládne, převzal předsednictví Evropské unie, vyhlásil heslo „Evropa, která chrání“. Jeho pohled na migraci je blízký státům Visegrádu včetně Česka, a to nejen kvůli odmítání migrantských kvót.
Se zeměmi V4 se shoduje i v tom, že chce rozhodování v dílčích otázkách nechat na národních státech. Prosazuje mimo jiné zřízení záchytných center mimo území unie, kde by se žádosti o azyl posuzovaly. Chce také posílení pravomocí unijní pohraniční agentury Frontex.
Alternativa Merkelové
Kurz zkrátka odmítá myšlenku, že by lodě zachraňující běžence měly zakotvit u evropských břehů. Naopak, podle něj musejí být zastaveny na vnější hranici EU a migranti mají být buď převezeni do zemí původu, nebo do bezpečných třetích zemí na africké pevnině. „Myslím si, že lidé oprávněně mají už dost toho, jak se na úrovni EU stále mluví o migraci, aniž by viděli, že se v praxi něco doopravdy děje,“ prohlásil.
Podle amerického listu The Wall Street Journal se rakouský kancléř stal vzorem, jak skrze tvrdší postoje k migraci a kulturním otázkám vzkřísit politický mainstream. Evropští konzervativci v něm vidí alternativu k Angele Merkelové a velmi podobné postoje jako Kurz nyní hlásá například dánský premiér Lars Løkke Rasmussen či nizozemský Mark Rutte. Jak Kurz pro reportéry listu uvedl, nezvládnutí migrační otázky nepochybně vytvořilo velmi úrodnou půdu pro protestní strany, a pokud se strany středu k těmto výzvám nepostaví čelem a nezačnou efektivněji pracovat v zájmu svých voličů, tak se prostor pro pravicový či levicový populismus nezmenší.
Raketová kariéra
V roce 2009 se Kurz stal předsedou mládežnické organizace lidovců, o rok později zasedl ve vídeňské městské radě a v roce 2011 byl jmenován státním tajemníkem pro integraci. Z náměstka ministra zahraničí se záhy vyšvihl na post šéfa rakouské diplomacie.
Ministerský slib složil v sedmadvaceti a stal se tak nejmladším členem rakouské vlády od založení Rakouské republiky a nejmladším šéfem diplomacie států Evropské unie. Soustředil se na krizi na východní Ukrajině a ve Vídni také hostil mezinárodní jednání o íránském jaderném programu. Právě z něj vzešla dlouho očekávaná dohoda. A neváhal se postavit tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.
V době vrcholící uprchlické krize v Evropě to byl on, kdo se zasadil o uzavření balkánské trasy. „Evropští prezidenti a premiéři na mě byli v době, kdy jsem organizoval uzavření trasy, rozzlobení. O týden později v Bruselu rozhodli, že to bylo správné,“ rád připomíná rakouský kancléř.
Silný mandát
Od lidovců dostal dosud nevídané pravomoci. Má poslední slovo při schvalování kandidátek i programových priorit partaje. V názvu tradiční strany prosadil i své jméno: „Kandidátka Sebastiana Kurze – Nová strana lidová“. Za to si od svých protivníků vysloužil nálepku autoritativního politika, na oblibě mu to ale neubralo.
Předsedou strany byl Kurz zvolen v červenci 2017, získal 98,7 procenta odevzdaných hlasů. Větší podporu nikdo z jeho předchůdců nikdy neměl. Podle politologa Reinharda Heinische, který působí na Salcburské univerzitě a je odborníkem na politický populismus a euroskepticismus, je Kurz na svůj věk velice dospělý. „A pak je tu ještě jedna věc, která je od něj velice chytrá. Neukazuje se příliš často a ví, kdy se má stáhnout z dohledu.
Většina politiků by chtěla být v médiích pořád a to lidi unaví. Musíme si však počkat, nakolik se mu povede prosadit jeho program. Zatím je velice populární a má širokou podporu. Otázkou je, co bude dál. Je možné, že se stane rakouskou Thatcherovou,“ poznamenal v rozhovoru pro Idnes Heinisch.
Kvůli politice nedostudoval
Sebastian Kurz vyrůstal v dobře situované vídeňské rodině. U lidovců se začal angažovat už ve svých šestnácti letech. Maturitu ještě stihl, studium práv na Vídeňské univerzitě ale už kvůli politické kariéře nedokončil.
Prvně se do povědomí veřejnosti zapsal svéráznou předvolební kampaní, během níž projížděl Vídní v terénním autě se spoře oděnými slečnami. Byla to nevídaná věc. Jen to by ale nestačilo.
Heinisch tvrdí, že největší síla rakouského kancléře, jehož politickým idolem je jihoafrický bojovník proti apartheidu Nelson Mandela, spočívá v tom, že dokáže oslovit široké vrstvy obyvatel. Wolfgang Fercher, politický komentátor rakouského deníku Kleine Zeitung to vidí podobně: „Zdá se, že získává lidi tím, že jim vypráví příběhy. Je to pravděpodobně nejtalentovanější mladý politik v rakouské politice za poslední dekády.“
Kurz se navzdory očekáváním v politice uchytil a začal si budovat stále pevnější pozici. Jeho hvězda dál stoupá.
