Buffett uvedl, že zaplatil loni na daních zhruba 7 milionů dolarů (117,6 milionu korun). „Zdá se to hodně peněz. Ale zaplatil jsem jen 17,4 procenta ze svého zdanitelného příjmu a to je v současnosti nižší podíl, než zaplatil kdokoliv z dalších 20 lidí v naší kanceláři. Jejich daňové zatížení se pohybuje v rozmezí od 33 procent do 41 procent a v průměru 36 procent,“ dodal s tím, že někteří z jeho bohatých přátel platí jen 15procentní daň.
„Toho a dalších požehnání se nám dostává od zákonodárců ve Washingtonu, kteří mají pocit, že nás musí chránit, jako bychom byli puštíci západní (přísně chráněná severoamerická sova – pozn. red.) nebo jiný ohrožený druh.“ Buffett naznačil, že politici daní bohaté tak málo, aby si je zavázali.
Američané podle Buffetta rychle ztrácejí důvěru ve schopnost Kongresu vyřešit fiskální problémy země. „Pouze akce, která je okamžitá, reálná a masivní zabrání tomu, aby se pochyby přeměnily v beznaděj.“
Buffet dodal, že vyšší daně pro bohaté se nedotknou investic. „Pracoval jsem s investory 60 let a ještě jsem neviděl nikoho, ani když byla v letech 1976-77 sazba daně z kapitálových zisků 39,9 procenta, kdo by se vyhýbal rozumné investici kvůli daňové sazbě z případného zisku. Lidé investují, aby vydělali peníze, a případné daně je od toho nikdy neodradí,“ dodal.
Šéf Berkshire Hathaway ale přesto připouští, že stát dnes od bohatých vybere více, než v 90. letech. V roce 1992 vydělalo 400 Američanů s nejvyšším příjmem 16,9 miliardy dolarů a zaplatilo z této sumy daň 29,2 procenta. Zisky stejné skupiny lidí se v roce 2008 vyšplhaly na 90,9 miliardy dolarů, státu ale odvedli jen 21,5 procenta. Přitom by mohli získat mnohem více, uzavřel Buffett.
