Letošní nobelovka za ekonomii ocenila praxi, mládí a ženy | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Mládí, ženy a praxe. Nobelova cena za ekonomii teď odráží trendy doby výrazněji než dříve

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Letošní ekonomická Nobelova cena více než mnohé předešlé odráží klíčový trend doby. Tím je široce prosazovaná snaha o začleňování dosud znevýhodněných skupin obyvatelstva do jakéhosi „hlavního proudu“. 

Z celoplanetárního pohledu se tímto začleňováním rozumí předně boj s extrémní chudobou, který umožňuje vést alespoň elementárně důstojný život stále vyššímu podílu globální populace. Z pohledu ekonomicky vyspělých zemí je pak tímto začleňováním srovnávání podmínek mezi ženami a muži na trhu práce, a dokonce právě i v rámci špičkového ekonomického výzkumu.

Ocenění laureáti získávají Nobelovu cenu ponejvíce za boj s chudobou. Jednou z oceněných je přitom také žena, teprve druhá v historii udílení ceny, kterou od jejího prvního ročníku v roce 1969 až dosud získalo celkem 84 badatelů.

Nobelovu cenu za ekonomii mají tři vědci za snahu zmírnit světovou chudobu

Mužská versus ženská orientace

Letošní laureátka Esther Duflová z Massachusettského technologického institutu je dnes jedinou žijící ženskou držitelkou ceny. Sama své ocenění chápe jako signál pro další badatelky, že i ony mají šanci dosáhnout nejvyšší mety ve vědecké branži. Žen oceněných ekonomickou Nobelovou cenou bude i proto v budoucnu takřka jistě přibývat. To může tvář ekonomie docela výrazně proměnit, neboť ženy by mohly přinést do vědy nová témata, jako je výzkum orientovaný na vzájemnou spolupráci, obchod a doplňování ať už států, firem, či jednotlivců.

Francouzsko-americká ekonomka Duflová je zároveň nejmladší držitelkou dané ceny v historii. Koncem tohoto měsíce oslaví 47. narozeniny. Dosud byl nejmladším držitelem Kenneth Arrow, který cenu získal v roce 1972 ve věku jednapadesáti let. I to je možná nový trend. Mládí vpřed!

Nobelovu cenu za chemii získali otcové lithiové baterie

Přes ulici

Duflová se o letošní Nobelovu cenu dělí se dvěma kolegy, svým manželem Abhijitem Banerjeem, rodákem z indické Kalkaty, a rodilým Američanem Michaelem Kremerem. Trojice cenu získává doslova za rozvoj „experimentálního přístupu zaměřeného na zmírnění světové chudoby“. Všichni tři ocenění působí na univerzitách v USA vzdálených jen kousek od sebe. Banerjee stejně jako jeho manželka působí na Massachusettském technologickém institutu v americké Cambridgi, zatímco Kremer „přes ulici“ od nich, rovněž v Cambridgi, a sice na Harvardu.

Laureáti v posledních zhruba dvaceti letech rozvinuli experimentální metody, které umožňují účinněji bojovat s globální chudobou. Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi. Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace.

Následně, poté co ocenění ekonomové „rozparcelují“ problém chudoby na takovéto dílčí podotázky, hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů přímo v terénu, v rámci dotčené populace, tedy například přímo v podmínkách rozvojové subsaharské ekonomiky nebo indického venkova.

Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Ahmed, ukončil jednu z nejdelších válek v Africe

Do terénu

Kremer s kolegy již v polovině devadesátých let prokázali účinnost tohoto přístupu, když jejich terénní experimenty v západní části Keni umožnily testovat a rozvinout celou řadu reformních kroků v oblasti tamního školství. Kremer a další letošní ocenění pak prováděli podobný terénní experimentální výzkum také v dalších rozvojových oblastech světa. Jedním z přímých důsledků práce oceněných je prokazatelné zlepšení systému vzdělávání a školních výsledků více než pěti milionů indických dětí.

A to je další trend doby, který letošní ekonomická Nobelova cena pečetí. Určitý přesun od stolu a od teoretizování právě do terénu, do praxe každodenního života. Více praxe, více mládí, více žen, to je ekonomie budoucnosti, chce se po včerejšku vzletně zvolat.

Autor je spolupracovníkem redakce

Nobelovu cenu za literaturu získali Olga Tokarczuková a Peter Handke

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!