Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest vězení za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a za další zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces.
MICT dnes ale nevyhověl ani odvolání žalobců a potvrdil rozsudek z prvoinstančního řízení. Prokurátoři žádali, aby 78letý Mladić byl také uznán vinným ze zločinu genocidy v souvislosti se zločiny spáchanými na muslimských a chorvatských obyvatelích několika obcí v roce 1992.
Předsedkyně senátu Prisca Matimba Nyambeová však dala ve svém stanovisku k verdiktu najevo, že nesdílí názor kolegů, pokud jde o odmítnutí Mladičova návrhu zahájit nový proces. „Vzhledem k povaze a závažnosti právních chyb zjištěných v tomto případu bych na rozdíl od ostatních členů odvolacího senátu nařídila, aby byl Mladić znovu souzen před jiným prvoinstančním senátem, a to ve všech bodech obžaloby kromě 6. bodu, který se týká braní rukojmí ve sdíleném zločinném záměru,“ napsala soudkyně podle srbské televize B92.
Mladić se dneškem připojil k politickému vůdci bosenských Srbů z období války Radovanu Karadžičovi, který si definitivní rozsudek s doživotním vězením vyslechl v březnu před dvěma roky. Odvolací soud Karadžičovi přitom zpřísnil čtyřicetiletý trest uložený v prvoinstančním procesu.
Americký prezident Biden považuje rozhodnutí MICT za historické, neboť „ukazuje, že ti, kdo spáchají hrůzné zločiny, se budou zodpovídat“. „Nikdy nemůžeme vymazat tragédii smrti mnoha obětí Mladičových zločinů, ale doufám, že dnešní rozsudek poskytne útěchu všem, kdo truchlí,“ uvedl šéf Bílého domu v prohlášení.
Podle Bacheletové verdikt „zdůrazňuje odhodlání mezinárodní justice dosáhnout trestu ať to trvá jakkoli dlouho - a v případě Mladiče to bylo téměř tři desetiletí po jeho ohavných zločinech“.
Zcela opačný názor má nynější vedoucí politik bosenských Srbů Milorad Dodik, který je členem kolektivního vedení bosenského státu. Podle něj rozsudek „nemá nic společného s právem ani se spravedlností“. Podobně se vyjádřil podle agentury TASS i Mladičův syn Darko.
Srbská premiérka Ana Brnabičová míní, že rozhodnutí MICT znesvářené národy nepřiblížilo k usmíření. „Jsme od usmíření dál než před 26 lety a haagský tribunál k tomu v mnohém přispěl,“ uvedla. Podle ní nebyli všichni viníci zločinů spáchaných za války při rozpadu bývalé Jugoslávie potrestáni stejně.
Agentura AP zaznamenala, že Mladić při vstupu do soudní síně vypadal optimisticky a napodoboval fotografy, když se posadil. Při čtení rozsudku se ale mračil, a když uslyšel, že jeho odvolání bylo zamítnuto v plném rozsahu, nedal najevo žádné emoce.
Nejvyšší možný trest Mladičovi uložil, ještě nepravomocně, v listopadu 2017 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jehož agendu na konci téhož roku převzal MICT. ICTY uznal Mladiče vinným z řady zločinů, včetně etnických čistek spáchaných za války na bosenských Muslimech (dnes Bosňácích) a bosenských Chorvatech.
Tribunál tehdy potvrdil deset z jedenácti bodů obžaloby, mezi nimiž jsou genocida související s povražděním 8000 Muslimů v červenci 1995 zajatých ve Srebrenici, terorizování civilistů při obléhání Sarajeva a zločiny proti lidskosti. Odmítl ale jedenáctý bod, který navrhoval uznat Mladiče vinným i z genocidy spojené s vražděním Muslimů a Chorvatů v pěti bosenských obcích v prvním roce války. Prokurátoři se v odvolání dožadovali uznání i tohoto bodu, s čímž však neuspěli.
Dnešním verdiktem v Haagu končí poslední velký proces tribunálů OSN v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století a zároveň poslední proces týkající se genocidy ve Srebrenici, která představuje největší masakr v Evropě od druhé světové války.
Mladić je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně, která si vyžádala kolem 100 tisíc lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů nebo bylo nuceno je opustit. S důsledky války se Bosna vypořádává dodnes.
Generál Ratko Mladić je symbolem krutostí války v Bosně
Jméno generála Ratka Mladiče se stalo symbolem krutostí spáchaných za válek v bývalé Jugoslávii. Bývalý důstojník Jugoslávské lidové armády (JNA) se přitom stal jedním z nejvíce nenáviděných velitelů jen náhodou. Skoro celou kariéru totiž sloužil v Makedonii a teprve v době vypuknutí srážek v Chorvatsku ho převeleli na západ země.
Tehdy ještě plukovník Mladić získal první válečné zkušenosti v Kninu, tedy městě, které se později stalo centrem Republiky srbská Krajina, neuznaného státu chorvatských Srbů. Jednotky pod jeho velením se v létě a na podzim 1991 zapojily do bojů také v přímořských chorvatských městech jako Šibenik nebo Zadar. Přes výraznou materiální převahu i pomoc polovojenských jednotek ze Srbska se ale už tehdy věci nevyvíjely zcela podle představ jugoslávského velení.
Sám Mladić podle vzpomínek pamětníků utrpěl během bojů u města Sinj lehčí střelné zranění a od té doby téměř neodkládal těžkou neprůstřelnou vestu, která se stala nezbytnou součástí jeho image. V říjnu 1991 byl ambiciózní Mladić povýšen na generálmajora, pro širší veřejnost ale zůstával neznámým. Už od studia na vojenské škole ho ovšem provázela pověst nadaného stratéga. Nakolik byla pravdivá, se mělo ukázat na jaře 1992, když se stal nejvyšším velitelem bosenskosrbské armády.
Mladić se sice v Bosně, tedy v jednom z jejích mnoha chudých horských krajů, 12. března 1942 narodil, většinu života ale strávil jinde. Jeho otec padl v řadách Titových partyzánů těsně před koncem druhé světové války a Ratka se sestrou a mladším bratrem vychovávala matka. Vrstevníci vzpomínali na Ratka Mladiče jako na předčasně vyspělého hocha, který se odmala staral o rodinný dobytek.
Podívejte se na video o Ratko Mladićovi
Na živobytí si krátce vydělával jako soustružník v Sarajevu, pak ale patnáctiletý Ratko narazil na inzerát nabízející studium na vojenské průmyslovce v Zemunu na předměstí Bělehradu. A uniformu Mladić nosil dalších víc než 35 let. V roce 1961 se zapsal na vojenskou akademii, kde patřil mezi nejlepší studenty, a o čtyři roky později začal v makedonské Skopji důstojnickou kariéru. Do začátku 90. let vystřídal v Makedonii několik jednotek a pomalu postupoval po služebním žebříčku.
Začátkem roku 1991 Mladić krátce působil v dočasně zklidněném Kosovu, pak přišlo převelení do Chorvatska a v květnu 1992 převzal velení jednotek JNA v Bosně. Až do té doby přitom s rodnou republikou neměl moc společného, i manželku Bosiljku, s níž měl syna Darka a dceru Anu, poznal ve službě v Makedonii. Vývoj byl v té době překotný, a tak již 12. května 1992 stanul Mladič v čele štábu čerstvě založeného Vojska Republiky srbské (VRS), které převzalo výzbroj i vojáky od JNA.
Někteří lidé, kteří Mladiče blíže poznali, přitom tvrdí, že masakr ve Srebrenici v červenci 1995 nepřímo způsobila i sebevražda jeho dcery. Studentka medicíny Ana si vzala život v březnu 1994 otcovou pistolí, když se prý dozvěděla o jeho roli v etnických čistkách. A generálplukovník (povýšen byl v červnu 1994) Mladić se po její smrti zatvrdil. V roce 1995 ale jím vedená armáda již ani přes braní rukojmí z řad pozorovatelů a vojáků OSN nestačila vzdorovat mezinárodnímu tlaku a chorvatsko-muslimské ofenzivě.
Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) už v červenci 1995 Mladiče obvinil z válečných zločinů, trvalo ale 16 let, než se objevil před soudci v Haagu. Z čela bosenskosrbské armády nedobrovolně odešel v listopadu 1996 - a pak se po něm slehla zem. Přes snahu mezinárodního společenství Mladić dokázal zejména díky pomoci bělehradských vojenských kruhů spravedlnosti dlouho unikat. Starý nemocný muž, milovník včel a medu, jen stín někdejšího mocného vojáka, byl zadržen v květnu 2011 na severu Srbska.
Soud začal 16. května 2012 a řízení skončilo závěrečnými řečmi v prosinci 2016. V listopadu 2017 haagský tribunál Mladiče odsoudil k doživotí. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Šlo o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce ICTY. Obhajoba oznámila, že se proti němu odvolá. V únoru 2018 nejprve marně žádala o zrušení rozsudku kvůli Mladičovu zdraví (podle jeho advokátů trpí demencí), odvolání k MICT, který převzal agendu ICTY, přišlo v březnu 2019. Dnes padl konečný verdikt, který Mladiče uznal vinným v deseti z 11 bodů obžaloby a potvrdil mu doživotní trest vězení.
