MMF už nechce Řecku pomáhat, zadržuje uvolnění dalších peněz

Šéfka MMF Christine Lagardeová

Šéfka MMF Christine Lagardeová Zdroj: ctk/AP

Jednou z možností, jak vyvázat MMF ze záchranného programu Řecku, může být odkoupení jeho pohledávek státy eurozóny. MMF zadržuje uvolnění dalších peněz, které Řecko nutně potřebuje na červencové splátky svých dluhů.

S přicházejícím létem se Řecko opět vrací na scénu. Jeho mezinárodní věřitelé hledají cestu, jak výrazně snížit zapojení Mezinárodního měnového fondu do finanční výpomoci balkánskému národu. Jednou z cest by mohlo být odkoupení pohledávek MMF za Řeckem státy eurozóny.

MMF a eurozóna mají totiž stále odlišnější názory na to, jak s problémy v Řecku naložit. „Rozdíl v postojích MMF a některých členských zemí eurozóny je stále propastný,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny. Zítra mají jednat ministři financí eurozóny a jednání se zúčastní také vyjednávači MMF. Podle Bureše se ale jakékoli rozhodnutí odloží až na červen. „Tedy za pět minut dvanáct před velkými červencovými splátkami, na které Řekové nutně potřebují uvolnit další peníze,“ podotýká Bureš. MMF prozatím ale zadržuje uvolnění dalších peněz, které Řecko bude nejpozději v červenci potřebovat.

Aby se MMF nadále podílel na financování Řecka, jsou potřeba důvěryhodný plán a nemalé umazání dluhu

Postoj MMF vyjádřil před víkendem jeho mluvčí Gerry Rice: „Aby se MMF nadále podílel na financování Řecka, jsou potřeba důvěryhodný plán a nemalé umazání dluhu.“ To by ale vyžadovalo zásadnější reformu penzí, což je něco, čemu se Řecko zatím zásadně bránilo. O jakémkoli závazku na další umazání řeckého dluhu zase nechce ani slyšet hegemon eurozóny – Německo. „Angela Merkelová by totiž musela žádat o souhlas se změnou programu čím dál víc rozladěný parlament, do čehož se jí před volbami v roce 2017 rozhodně nechce,“ říká Bureš.

Kdyby ale MMF z programu odstoupil, musela by Merkelová stejně do parlamentu pro jeho souhlas. „Půjde tak o to vymyslet takové změny v programu, které by uspokojily MMF a současně nebyly natolik zásadní, aby musely jít do německého parlamentu,“ dodává Bureš.

Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny, hýřil po pátečním zasedání v rozhovoru pro CNBC optimismem: „Je tam pohyb na obou stranách. Ti, co požadovali okamžité odepsání části řeckého dluhu, i ti, kteří to naprosto odmítali, se v nározech posunuli, a zmenšila se tak názorová propast.“