Moody's úvěrovou spolehlivost Španělska přehodnocovala od konce července. Teď vydala jasný signál - veřejné finance země jsou pod silným tlakem dluhů. Splnit ambiciózní fiskální cíle, které si Španělsko stanovilo, přitom půjde podle agentury kvůli zhoršujícímu se výhledu hospodářského růstu eurozóny zřejmě jen velmi obtížně.
Španělské ministerstvo financí považuje krok Moody's za spíše aktuální reakci na nepříznivý vývoj na trzích než za odraz střednědobé či dlouhodobé změny ekonomické situace země. Dodalo, že vláda hodlá nadále uskutečňovat ekonomické reformy a ozdravit veřejné finance. Madrid chce letos snížit rozpočtový deficit na šest procent HDP z loňských 9,3 procenta, tento cíl však podle analytiků ohrožuje slabá fiskální disciplína na regionální úrovni.
Snížení španělské známky od Moody's navázalo na nedávné podobné rozhodnutí zbylých vlivných agentur. Standard & Poor's a Fitch byly ale vůči Španělsku shovívavější – u nich má přes snížení ratingu o stupeň lepší hodnocení. Analytiky rozhodnutí Moody's nepřekvapilo, dodávají ale, že se opět zvýraznila vážnost evropské dluhové krize.
„Pokud eurozóna nepřijde na způsob, jak zvládnout situaci, budou náklady španělského dluhu dál stoupat a Španělé budou mít problém sehnat finanční prostředky,“ uvedla pro Reuters Jessica Hoversen z MF Global v New Yorku.
Nejisté jsou vyhlídky i dalších velkých ekonomik
Zhoršení ratingu Španělska navazuje na nedávné zhoršení známky další problémové velké evropské ekonomiky – Itálie. Moody's ji snížila o tři stupně na A2 s negativním výhledem. Včera pak agentura pohrozila druhé největší ekonomice eurozóny – Francii, že by během tří měsíců mohla zhoršit výhled jejího úvěrového ratingu ze stabilního na negativní. To v případě, že pomoc bankám a zemím ohroženým dluhovou krizí v eurozóně příliš zatíží francouzský rozpočet.
Kdyby se velké evropské ekonomiky dostaly do finančních potíží, byl by to pro měnovou unii mnohem vážnější problém než dosavadní dluhové krize mnohem menších ekonomik Řecka, Irska a Portugalska. Nedůvěra vůči vývoji i v důležitých ekonomikách eurozóny posiluje tlak na evropské politiky před nedělním summitem Evropské unie. Trhy volají po uzavření konkrétní dohody na řešení dluhové krize.
Německo od počátku týdne upozorňuje, že žádný definitivní výsledek čekat nelze a kancléřka Angela Merkelová v úterý řekla, že šéfové zemí na jednom setkání krizi nevyřeší. Francie naopak po varování Moody's zvyšuje tlak na dohodu a prezident Nicolas Sarkozy řekl, že „nevídaná finanční krize nás v příštích dnech dovede k velmi důležitému rozhodnutí“.
Francie a Německo se prý dohodly na dalším zvýšení fondu stability
Britský list The Guardian napsal, že se Francie a Německo se údajně dohodly na posílení Evropského fondu finanční stability (EFSF) na dva biliony eur (asi 50 bilionů korun), téměř trojnásobek teprve čerstvě schváleného navýšení. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho by to ale měl být maximálně bilion eur, napsal v dnešním vydání Financial Times Deutschland (FTD).
Zprávu Guardianu ale jiné zdroje z eurozóny popírají a analytici o ní vyjadřují pochybnosti. Informaci FTD zase zpochybnili poslanci německé vládní koalice, na jejichž zasedání je měl Schäuble s navýšením EFSF seznámit.
Guardian uvedl, že eurozóna zvýší EFSF na zhruba dva biliony eur, aby poskytla podporu zemím ohroženým dluhovou krizí a evropským bankám, vystaveným riziku řeckého bankrotu. Vysoce postavený zdroj z eurozóny agentuře Reuters řekl, že o žádné takové dohodě se nemluvilo.
Analytici upozorňují na to, jaké problémy měla eurozóna se schvalováním červencové dohody o navýšení EFSF ze 440 na 780 miliard eur a posílení jeho pravomocí. Slovensko jako poslední člen měnové unie ji schválilo teprve minulý týden, a to ještě za cenu pádu vlády.
