„Žádný národ nezaplatil tak vysokou cenu za to, aby se zařadil mezi Evropany,“ prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko s odkazem na oběti kyjevských protestů a bojů v Donbasu. Ukrajinští poslanci rovněž schválili prohlášení o evropské volbě. „Nikdo nedonutí naši zem změnit směr pohybu na této cestě,“ píše se v něm.
Pozastavení účinnosti obchodní části materiálu je ústupkem Rusku, které si stěžovalo, že by se na jeho trh přes Ukrajinu dostávalo zboží z EU bezcelně. Hrozilo, že v odvetě uvalí poplatky na ukrajinský import. Porošenko včera odklad rovněž ocenil s tím, že místní výrobci budou mít více času připravit se na evropskou konkurenci.
Kyjev schválil pravomoci a amnestii pro povstalce
Separatisté přitom reagují na zákon o speciálním statusu pro jimi ovládané části Ukrajiny zdrženlivě. Díky zákonu získají více pravomocí, složí-li zbraně a propustí zajatce, nebudou trestáni za odboj s výjimkou spáchání zločinů. Pardon se tak například netýká sestřelení malajsijského letadla, z něhož jsou rebelové Západem obviňováni.
Na separatistickém území se mají 7. prosince uskutečnit místní volby. Legislativa rovněž garantuje svobodné užívání ruštiny i jiných jazyků v regionu. Místní orgány budou také moci samy vytvářet oddíly milice. Dokument rovněž předpokládá posilování vazeb samosprávy na Ruskou federaci. Financování Donbasu bude dále spadat pod státní rozpočet. „Stát podpoří ekonomickosociální rozvoj určitých okresů Doněcké a Luhanské oblasti,“ píše se v materiálu.
Decentralizace při zachování celistvosti
Prezident Petro Porošenko uvedl, že zákon přináší decentralizaci při zachování územní celistvosti Ukrajiny. Je však otázkou, zda bude separatistům stačit. Mnoho z nich požaduje úplnou nezávislost a vytvoření státu Novorusko. Reakce z Donbasu jsou proto zdrženlivé. „Nejdřív ať to Porošenko podepíše, zveřejní se to a vstoupí v platnost. Pak si to přeložíme do ruštiny, přečteme a posoudíme,“ vzkázal premiér neuznané doněcké republiky Alexandr Zacharčenko.
| Ozbrojenci obklíčili tatarský sbor Medžlis |
|---|
| Neoficiální parlament krymských Tatarů v Simferopolu, obklíčili ozbrojenci. Podle dostupných zpráv šlo zřejmě o policejní razii v sídle tatarského tiskového orgánu Avdet. Zasahující prý na místě mimo jiné hledali v Rusku zakázanou islámskou literaturu. Po přítomných novinářích požadovali akreditace vydané Ruskou federací. Ozbrojenci při zásahu strhli ukrajinskou vlajku, která byla na budově vyvěšená. Tataři si od anexe Krymu Moskvou stěžují na stupňující se represe. |
„Východní region už nemá s Ukrajinou nic společného. Ukrajina si může přijímat zákony, jaké chce. My s ní však žádnou federaci neplánujeme,“ citovala média dalšího lídra doněckých rebelů Andreje Purgina. Přijatá legislativa je však podle něj pozitivním signálem, který znamená návrat Kyjeva k realitě. Zákon už dříve uvítal šéf luhanských separatistů Igor Plotnickij. Podle něho je nadějí na mírové ukončení konfliktu.
Mezinárodní společenství však včera zneklidnilo prohlášení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, podle něhož je zem nucena vyslat kvůli ukrajinské krizi více vojáků na Krym.
