Americké a evropské sankce se v podobě, v níž byly představeny, měly „dotknout“ pouze ruského zbrojního průmyslu. Bruselští úředníci přitom zdůraznili, že se tyto sankce nevztahují na materiály, přístroje a technologie takzvaného dvojího užití pro letecký či kosmický průmysl v případě, že je určen pro civilní použití a civilní uživatele.
„Firmy ale vyděsily pokuty, které jim v případě porušení sankcí hrozí, a tak, raději než aby riskovaly pokutu při možném zpochybnění nějaké dodávky, kompletně ukončily své obchodní aktivity a stáhly i podpůrný personál,“ uvedl pro list The New York Times fyzik Alexander Shilov, který pracuje na Institutu laserové fyziky v Akademgorodoku, vědecké čtvrti Novosibirska.
Pád rublu a neochota zahraničních redakcí
Podle Shilova situaci ruských vědců zhoršil také pád rublu, zahraniční materiály a přístroje jsou nyní kvůli tomu pro tamní výzkumné instituce mnohem dražší, než bývaly.
Pomyslný boj proti Rusku podle tamních vědců vedou i redakce západních odborných časopisů, které prý jejich práce buď rovnou odmítají, nebo odkládají jejich publikaci na neurčito. Ty však jakoukoliv regionální diskriminaci podle agentury AP dementovaly a ústy jednoho z editorů listu PNAS (National Academy of Sciences, Engineering, and Medicine ) vzkázaly, že publikační pořadí a ověřování jednotlivých prací žádné regionální ani politické pozadí rozhodně nemá.
Kauza Dynastie
Situaci ruského výzkumu a vývoje neulehčilo ani chování Kremlu vůči jedné z největších ruských soukromých nadací – řeč je o fondu Dynastie, kterou založil Dmitrij Zimin. Tomu nedávno úředníci přikázali, že, ač ruský občan, musí nadaci zaregistrovat jako „zahraničního agenta“.
Oficiálním důvodem je prý to, že svůj majetek drží v zahraničních bankách. Registraci ale osmaosmdesátiletý fyzik Zimin odmítl, urazil se, a činnost první moderní soukromé nadace, která podporovala ruskou vědu třináct let stovkami milionů rublů, na protest ukončil.
„Kdo měl styky s Dynastií, obdržel od ní dotace nebo jejím prostřednictvím pořizoval techniku či materiály, byl vládou tímto označen za špiona. Udělali z nás všech špiony,“ konstatoval Shilov.
Ruská věda a výzkum
Vědci v Akademgorodoku, jednom z největších výzkumných center v Rusku, jsou nastalou situací znepokojeni, a to obzvláště ti, kteří pamatují časy pádu Sovětského svazu a tehdejší okamžitý stop přísunu jakýchkoliv prostředků, které na výzkum a živobytí dostávali. Obávají se, že náznaky podobného šoku by mohly nastat i nyní, ale v podobě urgentního nedostatku materiálů a přístrojů.
Finanční situace v ruské vědě se prý v posledních patnácti letech výrazně zlepšila, ruská federální vláda za posledních patnáct let prý takřka zdvacetinásobila objem prostředků, které do vědy a výzkumu posílá, na letošních 350 miliard rublů (6,3 miliardy dolarů). Průměrný plat ruského výzkumníka se nyní díky tomu pohybuje kolem 600 dolarů.
V sázce však prý nejsou „jen“ peníze, ale také dopady stigmatizace ruské vědy a hrdost, kterou existence nadačních fondů jako Dynastie nebo možnost publikovat v prestižních zahraničních časopisech, ve vědcích vyvolávaly.
