Těm imigrantům, kteří se dostanou do potíží, pomohou námořní síly NATO vrátit se do Turecka, uvádí český ministr obrany Martin Stropnický. Dnešní rozhodnutí NATO je odpovědí na společnou žádost Německa, Řecka a Turecka o zapojení aliance do boje proti pašeráků lidí.
Předpokládá se, že mise NATO bude sdílet informace s řeckou a tureckou pobřežní stráží a také s evropskou agenturou pro ochranu vnějších hranic EU Frontex. Agentura má být v budoucnu aktivní na řecko-turecké hranici.
Vrchní velitel sil aliance v Evropě, americký generál Philip Breedlove, podle agentury AP uvedl, že konkrétní úkoly pro plavidla NATO se ještě upřesňují. Misi povede námořní skupina 2, které působí pod velením Německa a čítá pět lodí. Jako první se do mise podle webové stránky NATO zapojí tři z těchto plavidel, německá loď Bonn, turecká Barbados a kanadská Fredericton. Tato plavidla by do Egejského moře mohla dorazit v pátek. Mnoho zemí už nabídlo, že do projektu přispěje vlastními loděmi.
Záchrana tonoucích
Na otázku novinářů, zda budou lodě NATO zachraňovat tonoucí imigranty, odpověděl Breedlove podle AP vyhýbavě. „Opravdu s vámi nemohu hovořit o tom, co bude jádrem mise a co ne. Rozhodli jsme se opravdu rychle a teď se musíme snažit a plnit některé vojenské úkoly,“ řekl generál.
Ankara nicméně s vracením migrantů do Turecka podle Stropnického vyjádřila souhlas. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) by ale byl takový postup nezákonný. „Síly NATO musejí v Egejském moři operovat v souladu s mezinárodním právem,“ uvedla AI v dnešním prohlášení. To podle ní znamená pouze záchranné operace.
Podle řeckého ministra Panose Kammenose by s misí NATO měla začít také nová role pro evropskou agenturu pro ochranu vnějších hranic EU Frontex, která, místo aby působila na řeckých ostrovech, měla být aktivní přímo na řecko-tureckém pomezí. Agentura Frontex by se tak měla transformovat v evropskou pohraniční stráž, což ale „vyžaduje politické rozhodnutí“, dodal řecký politik.
Stropnický nepředpokládá český příspěvek do mise, protože půjde především o námořní akci a o vyslání letounů AWACS. Upřesnil, že alianční rozhodnutí se týká především monitorování v Egejském moři a pomoci při zajišťování turecko-syrské hranice.
„Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se o organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad,“ prohlásil podle agentury Reuters na tiskové konferenci americký ministr obrany Ashton Carter. Zdůraznil, že pro novou misi byly všechny státy NATO.
Operace by se podle zdrojů blízkých bruselskému sídlu aliance měly účastnit i řecké a turecké vojenské lodě, které ale vzhledem k napětí mezi oběma státy budou působily jen ve svých výsostných vodách.
Překvapivý obrat
Komentáře označují podobnou misi NATO za překvapivou. Aliance dosud podle agentury AFP odmítala hrát jakoukoli roli v přistěhovalecké krizi, která otřásá Evropou, a tvrdila, že nemá mandát k tomu, aby střežila hranice či bojovala proti zločineckým sítím pašeráků běženců.
Některé země NATO měly podle zdrojů AFP výhrady k podobné operaci. Hlavně se obávaly, že vyslat do oblasti námořníky, kteří v duchu mezinárodního práva mají povinnost přispěchat na pomoc všem lodím v nouzi, ještě více povzbudí migranty k plavbám z Turecka do Řecka. Tomu má nyní zabránit jejich vracení do Turecka.
