NATO plánuje největší manévry za 13 let, zapojí se do nich i Češi

Příslušníci české armády

Příslušníci české armády Zdroj: ctk

Severoatlantická aliance (NATO) uspořádá na podzim velké vojenské cvičení, kterého se zúčastní na 36 tisíc vojáků z více než 30 zemí, včetně České republiky. Půjde o největší manévry NATO za posledních 13 let a jejich smyslem je otestovat schopnost aliance čelit novým bezpečnostním hrozbám.

Cvičení nazvané Trident Juncture se uskuteční v říjnu a listopadu v Itálii, Španělsku a Portugalsku. Česko na něj podle dřívějšího sdělení mluvčí generálního štábu vyšle 240 vojáků, včetně prostějovských specialistů, nasadí také šest letounů L-159, tři vrtulníky nebo techniku chemického vojska.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg nedávno připomněl, že nové evropské bezpečnostní výzvy nejsou pouze na východní hranici NATO, ale i na jihu, vzhledem k posilování radikálního hnutí Islámský stát.

V srpnu by se měly české jednotky zúčastnit ještě například cvičení v německém Hohenfelsu, kde bude český velitel velet asi čtyřem tisícovkám spojeneckých vojáků.

Vysoký představitel NATO jednal v Praze o české armádě
Vrchní spojenecký velitel pro transformaci NATO Jean-Paul Paloméros jednal v Praze s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem o stavu české armády, o rozpočtu na obranu nebo o spojeneckých cvičeních sil velmi rychlé reakce.
Paloméros je velitelem jednoho ze dvou strategických velitelství v čele vojenské velitelské struktury NATO. Má tak na starosti třeba výcviková a vzdělávací zařízení nebo společné projekty spojenců a jejich vzájemnou spolupráci. Do jeho gesce spadá cvičení sil velmi rychlé reakce, na jejichž vzniku se loni v reakci na postoj Ruska k NATO spojenci dohodli. Tyto síly by měly být připraveny k nasazení do dvou dnů.
Bečvář s Palomérosem proto mluvili třeba o červnovém cvičení těchto jednotek Noble Jump v Polsku. „Bylo to první cvičení, kde jsme vyzkoušeli nový systém vyčleňování hotovostních sil,“ řekl Bečvář ke cvičení. Čeští vojáci podle něj své úkoly na cvičení splnili. „Byl to velký úspěch. Přestože bylo první, ukázalo velmi dobrou demonstraci vůle a schopností,“ podotkl Paloméros.
Paloméros také na tiskové konferenci mluvil o nutnosti dlouhodobých investic členských zemí do obrany a bezpečnosti. „Žijeme ve velmi riskantním prostředí a potřebujeme silnou a věrohodnou armádu,“ řekl s tím, že bezpečnost není zadarmo. Česko v posledních letech dává do armády kolem jednoho procenta HDP, i když se zavázalo k dvouprocentnímu příspěvku. Vládní koalice loni slíbila, že tato částka do roku 2020 stoupne na 1,4 procenta HDP.
Bečvář uvedl, že nyní s ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) o výši rozpočtu jedná. V úterý byla schůzka na ministerstvu financí, na které se mluvilo o výši rozpočtu na příští rok s výhledem do roku 2018. Další jednání Bečvář očekává v srpnu. Své požadavky dnes armáda představila poslancům z podvýboru pro akvizice.