Dlouho experti věřili, že Islámský stát funguje především díky podpoře bohatých sunnitských radikálů z Perského zálivu a jiných muslimských zemí. Jak ale přibližuje deník The Wall Street Journal, ISIS – někdejší větev Al-Kájdy – je v podstatě ekonomicky soběstačný organismus. Podle amerického ministerstva zahraničí si islamisté přijdou na miliony dolarů každý měsíc.
„Jsou pozoruhodně nezávislí, pokud jde o finanční zdroje,“ vysvětlil Douglas Ollivant, bývalý poradce Bílého domu pro záležitosti Iráku. Navíc celá organizace prakticky nepoužívá bankovní účty, ale všechny finanční záležitosti řeší hotově. „Protože je těžké je od financí odříznout,“ dodal Ollivant.
Platby za dopravu, půdu i život
Od syrského města Rakka (zhruba 160 km východně od druhého největšího města Aleppa) až po irácký Mosul vytvořili sunnitští radikálové ekonomiku založenou na platbách takřka za všechno. Využíváte veřejnou dopravu, převážíte zboží z města do města nebo třeba vlastníte zemědělskou půdu? Islamisté budou požadovat daň.
Velkou kapitolu v rozpočtu radikálů tvoří jakási „daň za život“. Křesťané a příslušníci dalších náboženských minorit, kteří neuprchli, musejí platit za to, aby mohli žít na území Islámského státu.
Podle Západu i časté únosy lidí mají především finanční motivy. Nízký počet propuštěných osob však bohužel podle expertů napovídá, že výkupné je velice nejistým zdrojem příjmů - málokdo je ochotný nebo schopný uneseného vyplatit.
| Iráčtí radikálové vyplenili banky |
|---|
| Islámští radikálové při zabírání částí iráckého území vykradli několik bank a získali tak 500 miliard iráckých dínárů (8,7 miliard korun). |
Ropa údajně vydělává až tři miliony denně
Zdaleka nejvýraznějším zdrojem financí je ale obchodování s ropou na černém trhu. Ropu islamisté pašují za hranice svého území a prodávají obchodníkům z Turecka, Libanonu a Iráku. Ceny se pohybují od 26 do 60 dolarů za barel (oficiálně se ropa WTI a Brent prodává za 93, respektive 100 dolarů).
Podle odhadů všechna ropná pole pod kontrolou ISIS mají denní produkci 30 až 70 tisíc barelů ropy denně. Jak tvrdí analytik Theodore Karasik z dubajského think tanku INEGMA, ISIS si jen z irácké ropy může přijít až na milion dolarů denně. Spolu se s ropnými poli v Sýrii to pak dělá až tři miliony dolarů denně.
Vzhledem k napjaté situaci v regionu ale přesná čísla o fungování Islámského státu chybí a končí v rovině dohadů.
Ekonomika hotovosti. Západ neví, jak účinně zakročit
Podpora ze zahraničí není pro Islámský stát tak významná. Podle západních expertů i radikálové z Perského zálivu odsuzují mimořádnou brutalitu islamistů. Zahraniční dotace jsou tak jen „bonusovými platbami“, jak uvedl Douglas Ollivant.
Západ si tak láme hlavu, jaké konkrétní kroky může vůbec podniknout. V případě zásahu proti hospodářství Islámského státu je třeba v každém případě zvážit dopad na místní obyvatelstvo, píše Wall Street Journal. Zasáhnout ISIS totiž znamená zasáhnout i obyvatelstvo.
Podle Alexandera Evanse, který je v rámci OSN pověřený vyšetřováním financování ISIS, veškerá opatření by měla být v rovnováze - měla by narušit hospodářství radikálů a zároveň neuškodit už tak zbídačenému obyvatelstvu.
