Vědci pracovali se stoličkou zhruba 14 tisíc let staré kostry 25letého muže nalezené u italského města Belluno. Už v okamžiku nálezu výjimečně zachovaných kostí v roce 1988 archeologové určili, že v zubu je díra po kazu, ale dále se jí nevěnovali. Až po letech si forenzní antropolog Stefano Benazzi z Univerzity v Boloni všiml, že kavita nese nejspíše úmyslně způsobené stopy po vrypech a škrábání.
Benazzim vedený tým stoličku zkoumal pod elektronovým mikroskopem, a dokonce na jiných modelech replikoval jednotlivé zásahy pomocí křemenných, dřevěných či kostěných nástrojů. Výsledek výzkumu, který nyní publikoval časopis Nature: Scientific Reports, je prý jasný: kaz byl cíleně seškrabáván a zkažená zubní tkáň odštipována, a to vše v době, kdy mladý muž ještě žil.
„Nález víceméně svědčí o tom, že už v období mladého paleolitu si lidé uvědomovali nebezpečí zubní infekce a potřebu odstranění zkažených částí zubu,“ uvedl Benazzi pro italský deník Il Resto del Carlino.