Na základě této dohody může Egypt na Sinajském poloostrově rozmístit vojáky pouze se souhlasem Izraele. Do Mubarakova pádu tam relativně vládl klid. Nyní Izrael obviňuje Káhiru, že nad oblastí, kde žije více než třicítka beduínských kmenů, ztratila kontrolu.
Tvrdí, že se na poloostrov stahují islámští militanti z Pásma Gazy, pašují tam s podporou Íránu zbraně z Libye a osnují na něj útoky. Židovský stát před časem také uvedl, že ze Sinaje byla odpálena raketa na letovisko u Rudého moře Ejlat. Egypt to však popřel.
„Vyzýváme Egypt, aby zastavil bezpráví na Sinajském poloostrově – to je zcela nezbytné k udržení našich dvou národů na mírové stezce,“ prohlásil před časem ministr obrany Ehud Barak. Káhira se svolením Izraele zvýšila na území počty bezpečnostních sil, to však nemá velký efekt.
Podle odborníků je skutečnou příčinou problémů špatné postavení dlouhodobě opomíjených beduínů. Většina z nich nemá práci, a proto se nechá radikály snadno zlákat k pašování zbraní, drog i nelegálních migrantů. Vynořily se úvahy, že pokud budoucí egyptský prezident situaci nedostane pod kontrolu, mohl by ji židovský stát vyřešit po svém.
Izrael už nyní staví na místě bezpečnostní plot. V předvolební kampani se ale objevovala i varování před možnou novou okupací poloostrova. Hovoří se také o revizi smlouvy, která by omezila demilitarizaci oblasti, a umožnila tak Egyptu vyslat vojáky podle vlastního uvážení.
Útoky na plynovody, zastavené dodávky
Po pádu režimu Mubaraka muslimští militanti opakovaně útočili na plynovod na Sinaji, který z Egypta dodává surovinu nejen do Izraele, ale také Jordánska. K sabotážím docházelo zhruba jednou za měsíc. V dubnu pak Káhira dodávky plynu zastavila, přestože tvořily 43 procent izraelské spotřeby. „Zastavení smlouvy je výsledkem obchodních sporů mezi egyptskou firmou a soukromou izraelskou firmou,“ ujišťoval ale Netanjahu. Země nyní hledá alternativy.
