Dluhová krize v eurozóně jitří emoce a fungování Evropské unie je stále větším terčem kritiky. Maďarský premiér prohlásil, že závislost na eurozóně je pro jeho zemi v současnosti nevýhoda, a Budapešť proto musí jít svou vlastní cestou a hledat svá vlastní řešení.
Abychom se vyhnuli situaci, v jaké je nyní Řecko, musí Maďarsko udělat vše pro snížení veřejného dluhu, řekl podle agentury MTI. Aby v tom Maďarsko uspělo, musí se podle něj vymanit z unijní krizové zóny.
„Nehledě na všechny své úmysly a úsilí, je EU pomalá a překomplikovaná. Některé členské země jsou v politické krizi, jiné jsou politicky paralyzované a zjevně trpí vládní krizí,“ cituje Orbána MTI. Institucionální systém EU byl vytvořen v době hospodářského boomu a nedokáže se vyrovnat se současnou krizí, dodal.
„Nemůžeme platit ztráty bank a ztráty bankéřů,“ zdůraznil s tím, že majitelé a akcionáři bank musejí nést zodpovědnost za své investice. „Regulace není sprosté slovo,“ řekl a v té souvislosti dodal, že maďarské rodiny musejí být zachráněny od svých dluhů v cizích měnách, protože tak bude chráněna maďarská ekonomika, dodal s narážkou na nedávné rozhodnutí vlády stanovit pevný nízký kurz švýcarského franku pro splátky hypoték v této měně.
Orbán ale zároveň razantně odmítl výzvu krajně nacionalistické strany Jobbik, aby se hlasovalo v referendu o vystoupení země z unie.
Británie referendum o vystoupení z EU odmítla, Cameron je ale pod tlakem části strany
Poslanci britského parlamentu naprostou většinou odmítli výzvu k vypsání referenda, které by mělo rozhodnout o tom, zda Británie vystoupí z Evropské unie. Premiér David Cameron ale utrpěl značnou ránu, protože řada poslanců jeho Konzervativní strany se vzbouřila a hlasovala pro referendum navzdory jeho příkazu lidové hlasování odmítnout.
Svému šéfovi se vzepřelo podle agentury Reuters kolem 80 členů jeho strany, tedy více než čtvrtina celkového počtu, a hlasovali pro uspořádání referenda. Referendum podpořilo 111 poslanců, ale 483 ho odmítlo. Hlasování se konalo na základě petice 100 tisíc lidí, kteří žádali vládu o všelidové hlasování o dalším setrvání Británie v unii, případně o podmínkách tohoto setrvání.
Nejednotnost působí nesnáze premiérovi a oslabuje jeho moc v boji za to, aby se Británie udržela v přední linii jednání o reformě eurozóny.
Stoupenci členství v Evropské unii tvrdí, že Británie dělá 40 procent svého obchodu s eurozónou a že opustit EU by mohlo poškodit ekonomiku. Euroskeptici takové obavy odmítají a tvrdí,že Británie dala příliš mnoho pravomocí Evropské unii, což považují za nedemokratický a přeregulovaný krok, který brzdí ekonomický růst.
