Pokud by Německo se svým návrhem uspělo, znamenalo by to, že soukromým investorům by se z každého eura, které investovali do nákupu řeckých státních dluhopisů, vrátilo sotva pár centů. Soukromí věřitelé totiž letos na jaře už na jeden takový návrh přistoupili a v jeho rámci odepsali více než polovinu pohledávek.
Návrh, aby soukromí věřitelé oželeli další část investice, padl navzdory tomu, že takzvaní oficiální věřitelé si činí nárok na všechny peníze, které do řeckých státních dluhopisů investovali. Oficiálními věřiteli se rozumí další státy eurozóny, dále mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a některé další instituce.
V úterý se bude v Bruselu konat mimořádná schůzka Euroskupiny, která se bude zabývat právě Řeckem. Neplánovaně se jí zúčastní i šéfka MMF Christine Lagardeová, která se kvůli tomu rozhodla zkrátit cestu po Asii a místo toho se vydat do Bruselu.
Zadlužení Řecka se má příští rok vyšplhat na 190 procent hrubého domácího produktu. Návrh, s kterým přišel Berlín, by Aténám umožnil dluh snížit o více než 11 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že řecká ekonomika je už šestým rokem v hluboké krizi a zadlužení Řecka se má ještě zvýšit, je podle analytiků málo pravděpodobné, že by se Řecko dokázalo z nynějších problémů dostat.
Řecko balancuje na pokraji státního bankrotu navzdory tomu, že soukromí věřitelé už odepsali značnou část řeckého dluhu. Po restrukturalizaci zůstávají v rukou soukromých věřitelů řecké státní dluhopisy za zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu Kč), což odpovídá zhruba 30 procentům řeckého HDP. Zbytek dluhopisů drží oficiální věřitelé.
Představitelé eurozóny se budou muset se zástupci MMF ještě dohodnout, zda je možné dát Řecku na snížení dluhu víc času, anebo ne. Původní plán předpokládá, že Řecko do roku 2020 sníží zadlužení na 144 procent HDP, šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker ale minulý týden navrhl, aby Řecko dostalo o dva roky více. Proti tomu se ale okamžitě postavila Lagardeová, takže mezi MMF a eurozónou teď panuje značné napětí.
Pokud by Řecko získalo souhlas odkoupit své dluhopisy za 25 procent nominální ceny, potřebovalo by na to zhruba 7,5 miliardy eur (více než 190 miliard Kč). Podle Němců, kteří na záchranné úvěrové programy pro Řecko přispívají zdaleka největšími částkami, by polovinu této částky mohlo dát Řecko. Druhá polovina by se zaplatila ze zisků, které bude mít ECB z řeckých dluhopisů.
Zisky, které bude mít ECB díky tomu, že na trhu nakoupila řecké dluhopisy s výraznou slevou, mají podle dohody z letošního února centrální banky jednotlivých zemí eurozóny předat vládám. Ty je pak předají Řecku. Některé jiné země podporují návrh, aby se na financování odkupu řeckých dluhopisů od soukromých investorů použily zisky z programu SMP. Ten dříve ECB uplatňovala právě za účelem odkupu řeckých dluhopisů.
O vážnosti situace svědčí mimo jiné i to, že Evropská komise a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) povolaly právníky, aby návrh odkupu řeckých dluhopisů vyhodnotili. Právníci by měli stanovisko předložit na úterní schůzce Euroskupiny. Zkoumá se především to, zda by dobrovolný odkup dluhopisů aktivoval doložku CAC (Collective Action Clause), podle které by byl odkup závazný pro všechny držitele, jakmile na něj přistoupí většina investorů.
