Nový Huawei ze Silicon Valley. Evropa zvažuje ústup od Palantiru
- Evropa začíná brát Palantir jako riziko pro citlivá data a digitální suverenitu, podobně jako Huawei.
- Strach budí vazby firmy na Trumpův okruh a možnost, že si americké úřady vyžádají data (CLOUD Act).
- Švýcarsko Palantir odmítá, Německo a Británie přehodnocují jeho využití ve státní správě, píše 11am.
Roky střeží hranice i citlivá data v nemocnicích. Teď ale vlády ve Švýcarsku, Německu či Velké Británii zjišťují, že se software firmy Trumpova spojence může stát technologickým trojským koněm připomínajícím čínský Huawei.
Palantir Technologies, americká firma zaměřená na bezpečnostní software, se v Evropě v posledních letech etablovala jako významný hráč v oboru – její algoritmy dnes hlídají vše od německých hranic po britské nemocnice. Jenže se zdá, že tato její pozice může brzy vzít za své. Kvůli kontroverzní osobnosti spolumajitele Petera Thiela a rostoucímu napětí mezi Evropou a USA se z bezpečnostního angažmá Palantiru stává v očích evropských vlád rizikové aktivum. Nad přínosy amerického softwaru začínají převažovat obavy z úniků dat a ztráty digitální suverenity.
Newsletter 11 am
Redakce e15 vám zde přináší článek z nabídky newsletteru 11 am. Newsletter přichází každý všední den v 11:00 s pěti zásadními analýzami a komentáři z byznysu a ekonomiky, které šetří čas, pomáhají v rozhodování a nabízejí vhled tam, kam ostatní nevidí.
Amerika se od opětovného nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu před rokem od Evropy čím dál více odvrací. Evropští lídři proto Washington už automaticky nevnímají jako spojence a snaží se co nejrychleji zbavit různých forem závislostí na USA. Nová americká administrativa Evropu obviňuje z civilizačního úpadku kvůli vstřícnosti k migraci nebo potlačování svobody slova a nepokrytě podporuje evropskou krajní pravici, již považuje za ideově spřízněnou.
V razantní změně přístupu k Evropě sehrávají nemalou roli Trumpovi blízcí technologičtí miliardáři, jako je nejbohatší člověk světa Elon Musk či právě Thiel. Thiel, jeden z důležitých technologických hráčů v Silicon Valley, se přimkl k Trumpovi a děsí mnohé evropské politiky svými kontroverzními názory. Staví se proti evropské regulaci technologií a umělé inteligence (AI), protože podle něho jen brzdí inovace a slouží k posílení globální byrokracie. Tu označuje za předvoj „Antikrista“. Neváhá si ale veřejně postesknout nad důsledky toho, že ženy mají volební právo, nebo prohlašovat, že demokracie a svoboda spolu nejsou kompatibilní. Například německý ministr financí Lars Klingbeil se tak nechal slyšet, že má obavy, že miliardář svůj rostoucí vliv v bezpečnostním odvětví využije k prosazování „autoritářské vize společnosti“.
Podle zprávy švýcarské armády, kterou získal tamní deník Republik, mohou americká vláda a tajné služby skrze Palantir (založený i za pomoci peněz od CIA) snadno získat přístup ke zpracovávaným datům. To je v přímém rozporu s dosavadními ujištěními společnosti, že únik dat je technicky nemožný. Dokonce sama americká armáda minulý rok podle agentury Reuters varovala před závažnými bezpečnostními nedostatky modernizované komunikační platformy vojenské komunikace NGC2, na jejímž vývoji se Palantir podílel. Zpráva tehdy upozornila, že se ke strategicky důležitým informacím mohou dostat i neoprávnění uživatelé bez ohledu na stupeň prověrky a potenciálně je zneužít.
Americké úřady mají na základě zákona známého jako CLOUD Act právo od domácích společností požadovat zpracovávaná data, a to i ta, která jsou uložena v zahraničí. Takovým legitimním důvodem je zejména využití dat při vyšetřování závažné trestné činnosti a boji proti terorismu. CLOUD Act by ale při zneužití mohl připomínat mnohem šířeji a vágněji psaný čínský zákon o národní bezpečnosti, který všem čínským občanům a společnostem nařizuje, aby splnili svou povinnost chránit národní bezpečnost, například poskytováním zpracovávaných informací bezpečnostním složkám a armádě.
Výsledkem je, že švýcarská armáda podle deníku Republik doporučuje postupovat vůči Palantiru podobně, jako když Evropa kvůli obavám z možné špionáže a varováním tajných služeb – včetně české BIS – vyřazuje čínské firmy jako Huawei či ZTE ze strategických zakázek, například z výstavby 5G sítí.
Jedna ruka s Trumpem
Thielova společnost má v současnosti v USA doslova žně. Miliardář podporuje Donalda Trumpa už od jeho první kampaně z roku 2016. V roce 2022 významně pomohl i dnešnímu viceprezidentovi J. D. Vanceovi ke zvolení senátorem a formoval také jeho světonázor.
Palantir dnes pracuje pro americké ministerstvo obrany i další federální finanční úřady. Jen za první čtvrtletí loňského roku, na jehož začátku se Trump znovu ujal úřadu, stouply příjmy Palantiru ze státních zakázek meziročně skoro o polovinu. Podle Financial Times Palantir vydělal rovněž na tvrdém postupu Bílého domu proti migraci. Kontroverzní imigrační úřad ICE, který se ocitl pod palbou kritiky kvůli zabití několika civilistů v Minnesotě, s Thielovou společností uzavřel smlouvy za 81 milionů dolarů (1,7 miliardy korun).
Nakolik je dnes Palantir propojen s americkým státem, ukazuje také lednová vojenská operace Washingtonu ve Venezuele, během níž byl zajat tamní diktátor Nicolás Maduro. Deník The Wall Street Journal uvádí, že právě Thielova společnost zprostředkovala použití AI modelu Claude společnosti Anthropic v průběhu této mise. Směrnice Anthropicu přitom zakazují, aby byl model využíván při prosazování násilí, pro vývoj zbraní nebo sledování osob.
Palantir tu nechceme
Němci už proto přehodnocují, zda má jejich policie i nadále využívat Palantir a jeho software na bázi umělé inteligence. Švýcarsko již služby Palantiru zcela odmítlo. A proti tomu, aby tato firma hrála důležitou úlohu ve veřejném sektoru, se bouří rovněž část Britů. Ve Spojeném království Palantir poskytuje datové platformy pro státní zdravotní systém NHS a její AI software analyzuje data britské armády.
Všechny tyto obavy byly předmětem i nedávného vzrušeného schvalování veřejné zakázky v německém Budenstagu téměř za tři miliardy eur (72,7 miliardy korun) pro zbrojní startup Stark Defence, kde je Thiel akcionářem a jenž má vybavit německou armádu novými sebevražednými drony. Ministr obrany Boris Pistorius týden před důležitým hlasováním vyjádřil obavy z možného miliardářova vlivu. Ministerstvo nakonec podle Bloombergu otočilo a otevřelo cestu ke schválení části sedmileté zakázky za 269 milionů eur s ujištěním, že Thiel ve Stark Defence drží méně než desetiprocentní podíl. Zákonodárci si přesto vymohli, že další zakázky pro Stark budou vyžadovat opětovný souhlas parlamentu, a omezili jejich jednotlivé výše.
Evropany svými výroky znepokojuje také spoluzakladatel a generální ředitel Palantiru Alex Karp. Ten si v jednom z dopisů akcionářům příznačně vypůjčil výrok slavného politologa Samuela Huntingtona, že „vzestup Západu neumožnila nadřazenost jeho nápadů, hodnot či náboženství, ale lepší schopnost uplatňovat organizované násilí“. V prosincovém rozhovoru pro Handelsblatt Němcům doporučil masové deportace přistěhovalců, o což usiluje tamní krajní pravice.
A právě kvůli tomu se u našich sousedů opět rozvířila debata o tom, jestli by německá policie měla AI software od Palantiru používat. Zatím jsou tyto systémy v různých modifikacích nasazeny ve třech spolkových zemích, kde si hlavně politici středopravicové Křesťanskodemokratické unie (CDU) pochvalují jejich vysokou efektivitu. Kvůli silnému odporu koaličních socialistů (SPD) je však nyní podle stanice BR24 pravděpodobné, že se software na celostátní úrovni používat nebude.
Ještě pikantnější je diskuse o využívání Palantiru ve Velké Británii. Část opozice teď útočí na labouristickou vládu Keira Starmera nejen kvůli bezpečnostním obavám, ale i propojení Thielovy společnosti s Peterem Mandelsonem, jehož lobbistická firma Global Counsel pracovala pro Palantir.
Bývalý ministr, velvyslanec a vlivný zákulisní hráč labouristů Mandelson se zdiskreditoval kontakty s finančníkem a sexuálním predátorem Jeffreym Epsteinem. Tomu měl sdělovat důvěrné vládní informace týkající se například britského finančního trhu. Mandelson kvůli tomu nakonec přišel o svůj mandát ve Sněmovně lordů a nyní jej stíhá policie za pochybení při výkonu veřejné funkce. Pro Thiela pracuje také bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz, který nakonec uspěl s odvoláním proti odsouzení za křivou přísahu.













