Ceny energií i úroky z vládních dluhopisů letí prudce vzhůru. Proč zatím méně než v předchozích konfliktech?
- Válka na Blízkém východě má okamžité dopady na ekonomiku a bude je mít i nadále.
- Růst cen energií a dluhů zvyšuje inflaci i nervozitu před volbami.
- České dluhopisy zdražují rychleji hlavně kvůli deficitům a obavám investorů.
Válka na Blízkém východě, do níž Írán po útoku Izraele a Spojených států zatáhl svými ataky téměř všechny země od Saúdské Arábie po Katar a Spojené arabské emiráty, má okamžité dopady na ekonomiku a bude je mít i nadále. Na to, jak obrovský rozsah konfliktu má, kolik zemí za první čtyři dny zasáhl a jak zásadní zdroje energií jsou odstaveny nebo ohroženy, jsou ale ty dopady zatím menší než u předchozích válek.
V první vlně se válka projeví – a už projevuje – přinejmenším ve vyšších cenách energií a pohonných hmot a ve zdražení dluhů, protože rostou úroky ze státních dluhopisů. A u těch českých docela výrazně. V celém světě se rozjíždějí obavy, jak moc vzestup cen energií povede ke zvýšení inflace. A právě zdražování spolu s bezpečností rozhoduje téměř každé volby.
Po vypnutí klíčového exportního uzlu na zkapalněný plyn (LNG), zásahu největší rafinérie v Saúdské Arábii, zastavení vývozu ropy z Iráku a faktickém uzavření klíčového Hormuzského průlivu pro export surovin se ceny ropy vyšplhaly až na 85 dolarů za barel a plynu na evropském trhu až na 55 eur za MWh. Pak se lehce vrátily dolů po oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy začnou dohlížet na bezpečí tankerů v průlivu a budou ochotny je pojistit. Právě vysoké ceny pojistek za průjezd extrémně nebezpečnými místy přispěly k tomu, že se přeprava surovin fakticky zastavila.
Cenové skoky při válce jsou běžné
Růst cen energií na burzách je prudký – ve srovnání s cenami posledních dní a měsíců před útokem na Írán jde o desítky procent. Je ale podstatně mírnější než při začátcích předchozích konfliktů. Především ve srovnání s ruským útokem na Ukrajinu před více než čtyřmi lety. Tehdy se ropa Brent dostala až na 128 dolarů za barel a plyn na evropském trhu až ke 350 eur za MWh. Dramatický vzestup cen energií tehdy rozpoutal téměř ve všech západních zemích rekordní vlnu zdražování od konce studené války.
Velmi prudké vzestupy cen přicházely i při předchozích konfliktech, které ohrožovaly energeticky klíčové země. Při prvním ropném šoku z let 1973 až 1974, poté co arabské země uvalily embargo na vývoz ropy, stouply její ceny o 260 procent. Za íránské revoluce po pádu šáha v roce 1979 stoupla cena ropy o 160 procent. A při irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 to bylo o 180 procent.
Všechny tyto války měly dramatické dopady nejen na ceny energií, ale také na celou ekonomiku. Především druhý ropný šok po roce 1979 vyvolal dlouhou vlnu inflace a stagflace. Stavů, kdy se zdražuje a zároveň neroste ekonomika a životní úroveň.
Útok trhy nepřekvapil
Teď je zatím reakce mírnější. Mimo jiné proto, že útok na Írán trhy nepovažovaly za šok. Ekonomie pracuje s očekáváními a většina z nich už byla do cen započítána. V posledních týdnech nebylo otázkou, jestli přijde útok na Írán, ale který víkend se tak stane. Už po Trumpově zásahu ve Venezuele se sázelo na to, že prezident opět využije víkendových dní, aby časem ztlumil dopad, než se v pondělí otevřou trhy.
Na zásah v Íránu se dlouho sázelo na platformě Polymarket, kde se spekuluje na události v geopolitice. Deník Financial Times upozornil, že z přibližně 12 podezřelých účtů přišly velmi přesné předpovědi, na nichž ti, kdo sázeli, výrazně vydělali. A deník dokonce spekuluje, že mohlo jít o informované insidery.
Právě očekávání útoku mohlo ztlumit okamžitý náraz na ceny. Ten ale může přijít v příštích dnech podle dalšího vývoje situace. I po ruském útoku na Ukrajinu nepřišel největší růst cen ropy a plynu po pár dnech, ale až po několika měsících.
Americký plyn a ropa brzdí zdražování
Dalším z důvodů, proč není tentokrát růst cen při konfliktu v Perském zálivu tak dramatický, je zásadní posílení pozice USA jako klíčového exportéra ropy a zkapalněného plynu. Deník Wall Street Journal upozornil na základě dat z americké Energy Information Administration, že objem exportu LNG ze Spojených států se za posledních deset let zvedl na šestinásobek. Amerika se stala největším exportérem LNG na světě.
Za ní následuje Austrálie a trojkou je právě Katar, který svůj export kvůli konfliktu pozastavil. Spojené státy jsou i před Saúdskou Arábií největším světovým exportérem ropy. Trojkou je podle dat za loňský rok Rusko, čtyřkou Kanada a teprve za ní Spojené arabské emiráty. Z toho je zjevné, jak moc se trh s energiemi změnil a váha zemí Perského zálivu proti dobám minulých válek poklesla. I proto je dopad do cen menší.
Proč Česku rostou úroky ze státních dluhů rychleji než jiným
Rizika zdražování se velmi rychle přelévají do růstu úroků ze státních dluhopisů. A to především u zemí se značnými rozpočtovými deficity, mezi které Česko bohužel patří. Investoři se obávají, že vzestup cen může podobně jako za pandemie covidu a po ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovat politiky k nejrůznějším kompenzacím cen, které budou dál zvyšovat už tak obrovské státní dluhy. Ty jsou téměř u všech zemí výrazně vyšší, než byly za všech předchozích konfliktů. Velký konflikt na Blízkém východě se všemi svými riziky přichází do éry rekordního zadlužení.
Úroky z desetiletých českých státních dluhopisů dosahovaly v úterý 4,57 procenta. Jen od pátku se zvedly o 0,26 procentního bodu. Jen letos přitom stát na úrocích z dluhů zaplatí 120 miliard korun. Pro srovnání: na obranu chce dát letos vláda Andreje Babiše 184 miliard korun. Každá desetina procenta na úrocích tak představuje další miliardy korun navíc.
Úroky po útoku na Írán vyskočily rychleji než výrazně zadluženějším zemím, jako jsou třeba Spojené státy se státními dluhy na úrovni 120 procent HDP. Těm se ve stejné době zvedly jen o 0,06 procentního bodu na 4,072 procenta. Výrazně zadlužené Francii stoupl úrok z desetiletého státního dluhopisu o 0,16 procentního bodu na 2,37 procenta. Babišovy velkolepé plány na zadlužování tak v této atmosféře budou investoři těžko tolerovat. Budou na ně reagovat dalším vzestupem úroků.
Co se děje v Íránu?
Spojené státy a Izrael na konci února zahájily vojenské útoky na Írán, zaměřené na jeho vojenskou infrastrukturu a představitele režimu. Americký prezident Donald Trump uvedl, že operace, nazvaná Epická zuřivost, má za cíl nejen zničení íránských raketových kapacit, ale i zabránění Íránu v získání jaderných zbraní. Izrael se k útoku připojil i z důvodu odplaty za podporu teroristického hnutí Hamás. Konflikt vyvolává rostoucí obavy ohledně bezpečnosti v regionu, přičemž íránský režim je stále považován za významnou hrozbu pro stabilitu a bezpečnost.
Co jsme k tématu napsali:
