Fond by měl mít větší pravomoci, kterých bude moci využít za přesně stanovených podmínek. Bude se zřejmě moci angažovat v rekapitalizaci bank, nakupovat státní dluhopisy a preventivně obstarávat úvěry zemím, které se ocitnou v potížích.
Euro po zprávě vystoupilo na denní maximum, ačkoli ještě ráno oslabovalo právě kvůli obavám z dalšího vývoje v eurozóně. Podobně evropské akcie zrychlily růst, jejich hlavní index vystoupil nad 950 bodů a připsal si 1,1 procenta.
Vláda věří, že posílení EFSF projde i parlamentem
Německá vládní koalice věří, že bude mít dost hlasů na to, aby prosadila návrh na posílení evropského záchranného fondu i v parlamentu. Hlasovat se o něm má 23. Září. Kancléřka Angela Merkelová ale za postoj k pomoci zadluženým zemím eurozóny sklízí kritiku i ve vlastních řadách. Parlamentní lídr konzervativních křesťanských demokratů (CDU) Peter Altmaier ale nedávno řekl, že si je jistý, že potřebnou většinu dají při hlasování dohromady jen vládní strany, vedle konzervativců ještě zástupci svobodných demokratů (FDP). I když připustil, že návrh ještě dozná určitých změn.
„U jedné či dvou otázek bude k návrhu asi přiložen nějaký dodatek. Věřím, že pak si zajistíme většinu,“ řekl Altmaier v televizi ZDF.
Existují ale obavy, že pokud bude Berlín trvat na tom, aby měl německý parlament na EFSF větší vliv, začnou se podobných privilegií dožadovat i další státy. To by patrně omezilo akceschopnost fondu, když bude zapotřebí rychle dohodnout pomoc některé ze členských zemí eurozóny.
Někteří konzervativní zákonodárci navrhují, aby mohl Bundestag v otázce využití EFSF dostávat konzultace. Hlavní rozpočtový expert Merkelové konzervativního bloku Norbert Barthle si myslí, že to by mohlo uklidnit rebely, kteří chtějí více pravomocí pro zákonodárce. Jednání v parlamentu by tudíž možnosti EFSF nijak neomezovala, takže by se ani nezvýšilo riziko šíření dluhové nákazy v eurozóně.
Německou účast na pomoci eurozóně bude řešit soud
Účast Německa na záchraně eurozóny vadí tamním euroskeptikům. Podali proto k Evropskému soudu pro lidská práva žalobu na svou zemi, respektive na její nejvyšší soud. Tvrdí, že účast Německa je protiprávní a německý soud se prý tímto sporem dostatečně nezabývá. Nejvyšší soud Německa má v tomto sporu vynést verdikt na začátku září.
Pokud by evropský soud námitky stěžovatelů uznal, Německo by zřejmě ztratilo zásadní vliv na řešení dluhové krize eurozóny. Z peněz, které eurozóna vynakládá na záchranu svých zadlužených členů, Německo platí více než čtvrtinu. Německá vláda tvrdí, že její kroky nejsou v rozporu s žádným zákonem. Podle právních expertů stěžovatelé nemají velkou šanci se svými požadavky před evropským soudem uspět.
