Německá vláda se nedistancuje od rezoluce o genocidě Arménů

Arménské poděkování německým politikům

Arménské poděkování německým politikům Zdroj: ctk

ČTK
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert popřel informace o tom, že by se kabinet chtěl distancovat od arménské rezoluce přijaté parlamentem. Nic takového mu podle něj nepřísluší. Zároveň ale poznamenal, že rezoluce je nezávazná. Údajně zvažovaný krok vlády měl podle magazínu Spiegel vést ke zlepšení vztahů s Ankarou, které jsou nejhorší za desítky let. Zprávy o něm vzbudily mezi německými politiky pobouření.

O nějakém distancování nemůže být podle Seiberta v žádném případě řeč. „Německý Spolkový sněm má právo a možnost vyjádřit se ke každému tématu,“ uvedl Seibert. „Vládě nepřísluší plést se do záležitostí jiného ústavou daného orgánu,“ míní.

Kancléřka Angela Merkelová i ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier za rezolucí parlamentu podle svých mluvčích stojí. Červnového hlasování se ani jeden z nich nezúčastnil. Steinmeier ovšem distanc nevyloučil. „Německý Spolkový sněm má veškeré právo a svobodu vyjadřovat se k politickým otázkám,“ uvedl po setkání se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Zároveň poznamenal, že ne každá rezoluce je právně závazná.

Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal naprosto jednoznačně začátkem června. Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.

Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal všemi hlasy přítomných poslanců s výjimkou jediného začátkem června. Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.

Merkelová rezoluci dosud schvalovala

Dohodě s Tureckem, které návštěvy německých vojáků odmítá, přestože jde o spojeneckou zemi Severoatlantické aliance, předcházely podle magazínu Der Spiegel debaty o tom, kdo se za německou stranu od rezoluce distancuje. Ministr zahraničí Steinmeier na sebe takovou roli vzít nechtěl a u Merkelové to nepřipadalo v úvahu, protože by takové vystoupení bylo vnímáno jako ponížení se před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Vzhledem k tomu, že dosud členové vlády vůči Turecku argumentovali tím, že jde o svobodné vyjádření vůle německého parlamentu, stala se už teď Merkelová a s ní i vláda terčem kritiky za ústupky vůči Ankaře. Německá kancléřka se sama hlasování o rezoluci v parlamentu stejně jako Steinmeier neúčastnila. Při cvičném hlasování na klubu své strany ale zvedla ruku pro.

Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.