O nějakém distancování nemůže být podle Seiberta v žádném případě řeč. „Německý Spolkový sněm má právo a možnost vyjádřit se ke každému tématu,“ uvedl Seibert. „Vládě nepřísluší plést se do záležitostí jiného ústavou daného orgánu,“ míní.
Kancléřka Angela Merkelová i ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier za rezolucí parlamentu podle svých mluvčích stojí. Červnového hlasování se ani jeden z nich nezúčastnil. Steinmeier ovšem distanc nevyloučil. „Německý Spolkový sněm má veškeré právo a svobodu vyjadřovat se k politickým otázkám,“ uvedl po setkání se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Zároveň poznamenal, že ne každá rezoluce je právně závazná.
Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal naprosto jednoznačně začátkem června. Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.
Německý parlament rezoluci o tom, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou, přijal všemi hlasy přítomných poslanců s výjimkou jediného začátkem června. Turecko se považuje za nástupnický stát Osmanské říše a na rezoluci reagovalo pobouřeně. Ankara povolala svého velvyslance z Berlína na konzultace a omezila návštěvy německých činitelů u vojáků Bundeswehru v Turecku, kteří se zde podílejí na boji proti Islámskému státu.
Merkelová rezoluci dosud schvalovala
Dohodě s Tureckem, které návštěvy německých vojáků odmítá, přestože jde o spojeneckou zemi Severoatlantické aliance, předcházely podle magazínu Der Spiegel debaty o tom, kdo se za německou stranu od rezoluce distancuje. Ministr zahraničí Steinmeier na sebe takovou roli vzít nechtěl a u Merkelové to nepřipadalo v úvahu, protože by takové vystoupení bylo vnímáno jako ponížení se před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Vzhledem k tomu, že dosud členové vlády vůči Turecku argumentovali tím, že jde o svobodné vyjádření vůle německého parlamentu, stala se už teď Merkelová a s ní i vláda terčem kritiky za ústupky vůči Ankaře. Německá kancléřka se sama hlasování o rezoluci v parlamentu stejně jako Steinmeier neúčastnila. Při cvičném hlasování na klubu své strany ale zvedla ruku pro.
Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.
